Praha - Necelé tři roky poté, co skupina disidentů začala vydávat samizdatové Lidové noviny (LN), vyšly 2. dubna 1990 „lidovky“ poprvé jako deník. Úřední souhlas s vydávání získaly LN už začátkem prosince 1989, zprvu ale vycházely jen dvakrát týdně. Do polistopadové éry vstoupily Lidové noviny s vysokým společenským kreditem, který jim dával značnou výhodu před ostatními deníky. Ty se musely vyrovnávat buď s minulostí zatíženou kolaborací s režimem nebo jim chyběla tradice a čtenáři.
Slibný náskok se ale LN nepodařilo udržet, z počátečního půlmilionového nákladu klesl počet prodaných výtisků k dnešním přibližně 50.000 prodaným výtiskům denně. Postupně se také měnili majitelé, začátkem 90. let vstoupil do Lidových noviny švýcarský koncern Ringier, od roku 1998 pak patří podobně jako Mladá fronta Dnes do rukou německé mediální společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft.
První číslo vyšlo v roce 1893
Tradice Lidových novin sahá až do konce 19. století, první číslo deníku s tímto názvem vyšlo v Brně v prosinci 1893. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem.
Výraznou postavou meziválečných LN byl i Ferdinand Peroutka, který byl po válce šéfredaktorem deníku, který se přejmenoval na Svobodné noviny. V roce 1952 bylo jejich vydávání komunistickým režimem zastaveno.
