Lidovky - disidentské noviny s dlouholetou tradicí

Praha - Necelé tři roky poté, co skupina disidentů začala vydávat samizdatové Lidové noviny (LN), vyšly 2. dubna 1990 „lidovky“ poprvé jako deník. Úřední souhlas s vydávání získaly LN už začátkem prosince 1989, zprvu ale vycházely jen dvakrát týdně. Do polistopadové éry vstoupily Lidové noviny s vysokým společenským kreditem, který jim dával značnou výhodu před ostatními deníky. Ty se musely vyrovnávat buď s minulostí zatíženou kolaborací s režimem nebo jim chyběla tradice a čtenáři.

Slibný náskok se ale LN nepodařilo udržet, z počátečního půlmilionového nákladu klesl počet prodaných výtisků k dnešním přibližně 50.000 prodaným výtiskům denně. Postupně se také měnili majitelé, začátkem 90. let vstoupil do Lidových noviny švýcarský koncern Ringier, od roku 1998 pak patří podobně jako Mladá fronta Dnes do rukou německé mediální společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft.

První číslo vyšlo v roce 1893

Tradice Lidových novin sahá až do konce 19. století, první číslo deníku s tímto názvem vyšlo v Brně v prosinci 1893. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem.

Výraznou postavou meziválečných LN byl i Ferdinand Peroutka, který byl po válce šéfredaktorem deníku, který se přejmenoval na Svobodné noviny. V roce 1952 bylo jejich vydávání komunistickým režimem zastaveno.

  • Ferdinand Peroutka zdroj: Sdružení Ferdinanda Peroutky
  • Lidové noviny zdroj: www.ustr.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
20. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...