Jak se měnilo místo, kde žijete? Staré mapy v Google Earth napoví

Praha - Jak vypadala naše krajina v minulosti? A jak rychle se mění naše města? Díky novému projektu Staré mapy můžete pomocí několika málo kliknutí vytvořit přitažlivou 3D vizualizaci starých map v Google Earth, sami překládat mapy přes současné satelitní snímky a porovnat proměny území v čase. Stačí jen počítač s běžným prohlížečem a přístup k internetu.

Chcete poznat staré mapy? Zkuste si propojit minulost s přítomností pomocí online nástroje. Ovládání je jednoduché. Na levé straně obrazovky se zobrazí obrázek staré mapy, na pravé straně je současná mapa. Najděte stejné místo na obou mapách a na toto místo klikněte. Přiřaďte takto alespoň 5 bodů. Program vypočítá, jaké je umístění mapy v současném souřadnicovém systému. Přesně umístěnou starou mapu lze poté zobrazit ve 3D prostoru v aplikaci Google Earth. Starou a současnou mapu pak můžete porovnat pomocí funkce průhlednosti. Analýzou lze i určit špatně určené body, nebo studovat původní nepřesnosti staré mapy. 

Projekt Staré mapy:

Byly to sny a touhy cestovatelů, panovníků, vojevůdců…  ruce umělců a kartografů, které vytvořily tato díla…  a nyní jste to vy, kdo je může znovu objevit, umístit na současné mapy a předat dalším generacím.

Projekt Staré mapy byl zahájen v březnu letošního roku. Stojí za ním devět českých paměťových institucí,  jejichž cílem je zpřístupnit mapové sbírky veřejnosti. Díky spolupráci s dobrovolníky bude možné využít výsledky tohoto projektu i pro další výzkum a zavést vizuální vyhledávání v mapových sbírkách. Zapojte se do tohoto projektu i vy a pomozte znovu nalézt, obohatit a uchovat naši společnou minulost. 

V budoucnu nebudou muset zájemci znát ani přesný název,ani jméno autora hledané mapy, postačí jen označit území, případně zpřesnit dotaz údajem na časové ose. Získaná data umožní zapojení zpracovaných map do mezinárodních vyhledávacích databází, jako je například oldmapsonline

Jak Staré mapy fungují?
Umisťování starých map na současné je založeno na technologii Georeferencer, která nabízí knihovnám snadný způsob, jak si zajistit nová metadata ke svým mapám a přitom ještě prohloubit vzájemný vztah s uživateli. Umisťování (respektive odborně georeferencování) starých map je činnost, při které jsou lokality zobrazené na mapách zasazeny do systému dnes používaných zeměpisných souřadnic. 

Díky projektu Staré mapy je toto snadno dostupné i pro knihovny, archivy a muzea, které by mohly metadata velmi dobře využít pro zpřístupnění svých mapových sbírek, ale které obvykle nedisponují kartografy, kteří by tato metadata vytvořili.

Instituce, které se na projektu podílejí:

  • Moravská zemská knihovna
  • Univerzita Karlova v Praze
  • Masarykova univerzita
  • Národní knihovna ČR
  • Západočeské muzeum v Plzni
  • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
  • Vědecká knihovna v Olomouci
  • Jihočeská vědecká knihovna
  • Národní technická knihovna

Práce ve Starých mapách neklade žádné nároky na stažení dodatečného software, stačí jen počítač s běžným prohlížečem a přístup k internetu.

E-mailové konzultace k projektu poskytuje Moravská zemská knihovna. Pro spojení s ostatními uživateli Starých map a pro účast na diskuzích slouží facebookový profil. Katalog map a další informace naleznete na portálu Staré mapy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události neděle 29. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 29. března 2026.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 28. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 28. března 2026.
28. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 27. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 27. března 2026.
27. 3. 2026
Načítání...