Velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných projevů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. Řekla to evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová na základě třetího hodnocení způsobu, jak firmy uplatňují kodex chování v této oblasti domluvený v roce 2016.
Facebook či Twitter zvládají odstranit až 70 % nahlášených nenávistných komentářů
Podle Jourové je výsledek pozitivní zprávou. První hodnocení v roce 2016 totiž ukázalo, že odstraňováno je 28 procent nenávistných projevů, loni to bylo 59 procent. Při vyhledávání nenávistných projevů s komisí a firmami spolupracují organizace občanské společnosti.
V České republice nynější monitoring ukázal, že odstraňováno je skoro 55 procent nenávistných projevů, o rok dříve to bylo 46 procent. „Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí, výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi,“ vypočetla komisařka, jakých projevů nenávisti se postup internetových společností týká. Jourová uvedla, že stoprocentní odstraňování nahlášených příspěvků by ani nevítala.
„Tam je skutečně spousta případů, které jsou okrajové, nebo které si zaslouží zůstat, protože chráníme svobodu slova,“ upozornila. S přístupem firem je spokojená. „Budeme muset pokračovat. Věc, která není tlačena tvrdou regulací, bude vyžadovat setrvalý tlak ze strany Komise i členských států,“ myslí si.
obrázek
Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu po Evropě. Ke kodexu se nyní přidal také Instagram a dnes i síť známá jako Google+, oznámila eurokomisařka. Podle ní končí doba, kdy nové internetové firmy mohly růst a podnikat zcela bez kontroly. „Nastal čas vyrovnat moc a odpovědnost internetových gigantů,“ uvedla na tiskové konferenci.
Firmy podle ní také už nabírají nové lidi, aby se podobnými projevy ve svých aplikacích mohly lépe zabývat. Například Facebook o 3000 pracovníků rozšířil svůj tým 4500 lidí, kteří nenávistné projevy prověřují a řeší.
Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, které stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných na síti, nebo mimo ni, musí být účinným způsobem stíháni. Průměrně pětinu případů nahlášených společnostem nahlásily nevládní organizace, které se na prověřování podílejí, také policii nebo státnímu zastupitelství.
Jourová, která v únoru s výsledky prověrky seznámí ministry spravedlnosti, si nadále myslí, že nejlepší cestou řešení problému je dobrovolný kodex pro internetové firmy.
„Komise chystá regulaci v oblasti terorismu, protože tam je potřeba mít naprostou jistotu, že v on-line prostoru nebude pro komunikaci teroristů jednoduchá cesta, že nebude šíření návodů na výrobu bomb a podobně,“ připomněla eurokomisařka. „V oblasti, za kterou jsem odpovědná, která se týká extremismu a nenávistných projevů, tak můžu jasně prohlásit, že nemám v plánu přijít s tvrdou regulací jako v Německu,“ dodala.
Na jaře také Evropská komise přijde s návrhy, zda a jak řešit širší problematiku dezinformací a falešných zpráv na internetu. Jourová ale ani v této oblasti nečeká snahu o přísnou regulaci, mohlo by podle ní hrozit „přílišné sešněrování“ internetu.