„Akční výbor Národní Fronty se rozhodl mazat všechny příspěvky, které se proviní proti našemu lidově demokratickému řádu, to znamená - veřejně hanobí vládu a vyzývá občanstvo k odporu vůči vládním usnesením či šíří nepravdivé zprávy! Svoboda smýšlení je jednou ze stěžejních zásad obrozené Národní fronty. Zásah proti rozvratníkům a zrádcům má zabezpečit náš lidově demokratický řád a tím chránit svobodu a nezávislost našeho lidu.“
To byl status, který příznivci zpravodajské ČT24 objevili dnes dopoledne na Facebooku a Twitteru. A nebyl jediný, vzápětí následoval další: „Soudruh Gottwald vystoupí na Václavském náměstí s projevem po návratu z Hradu!“ nebo „Dnešní den je vítězstvím československého pracujícího lidu!“ Na komentáře nemusela televize dlouho čekat.
Redakce tak chtěla aktuální formou připomenout veřejnosti a zejména mladším generacím události roku 1948. Na sítích se proto objevily dobové zprávy, které zachovávaly původní obsah a částečně i dikci, aby přiblížili tehdejší dobu těm, kteří ji nezažili. Projekt ale uvádí dílčí informace do souvislostí a odkazoval uživatele na konkrétní články a videa na zpravodajském portálu ČT24.
Experiment přijali nejen uživatelé na sociálních sítích: statusy ČT24 se na Facebooku dočkaly celkem 790 sdílení, měly 1 134 komentářů a 2 147 likes.
A jaké byly reakce?
- Lidka Lískulka: Moc hezky zpracované!!!
- Tomáš Fridrichovský: Heh, trefné.. pokud to je nápad samotné ČT a ne hackerů..
- Jan Svrčina: Kdyby v ČT došly nápady při aktualizaci těchto statusů, doporučuji si na chvíli „vypůjčit“ paní Semelovou.
- Zbyněk Dráb: Je děsivé, kolik lidí to nepochopilo. Usvědčení vzdělávacího systému nebo už Semelové to přepisování dějin a debilizace národa vyšly? Každopádně tu sondu, kolika lidem to dojde, považuju za nejzajímavější výstup ČT trollingu. Díky!
Kromě pozitivních reakcí redakce zaznamenal i negativní komentáře
- Jiří Křivánek: Čt má patent na historii…
- Milena Sklenarova: Udělalo se mi špatně…
- Miroslav Mirek 24: Vy máte starosti, nás teď zajímá dnešek a pro minulost ať si jde, koho to zajímá, do knihovny nebo muzea, nelbněte národ.
Při únorovém převratu 1948 převzala moc v zemi komunistická strana po vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš 25. února 1948 přijal demisi 12 nekomunistických členů vlády a jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se pak dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až na podzim 1989.
40 let diktatury proletariátu: Skoro 250 popravených
Z politických důvodů skončilo ve vězení přes 200 tisíc lidí, na popravišti pak 248 osob, včetně 12 prominentních komunistů – za posledního popraveného z politických důvodů je nejčastěji považován Vladivoj Tomek, jehož život byl ukončen v Praze na Pankráci dne 17. listopadu 1960. Při pokusech o překročení hranice na Západ zahynulo nejméně 282 lidí. K emigraci z komunistického Československa se v této době rozhodlo přes 170 tisíc československých občanů.
S projektem podobně připomínajícím historické události má zkušenost také Český rozhlas. Celý letošní rok v rámci akce Znovu89 nabízí články, archivní zvuky a dobové fotografie, které se objevují rovněž na sociálních sítích. Loni slavil úspěch s projektem Srpen 1968, který na stejném principu zprostředkovával „v přímém přenosu“ okupaci Československa armádami pěti zemí Varšavské smlouvy.
