New York – Ke své poslední cestě do vesmíru se dnes podle původního plánu měl vydat raketoplán Endeavour. Kvůli technickým problémům při přípravách však NASA start zrušila. Opětovný pokus se uskuteční v pondělí ve 20:33 SEČ. Není však vyloučeno, že zpoždění bude ještě delší. Dnešnímu startu se mimo jiné chystal osobně přihlížet prezident Barack Obama. I přes avizovaný odklad letu nicméně do Kennedyho vesmírného střediska podle Bílého domu dorazí. Setká se zde s představiteli NASA a prohlédne si prostory používané při startech raketoplánů.
Endeavour na druhý pokus odstartuje k derniéře v pondělí
Příčinou je podle NASA závada ohřívačů na jedné z napájecích jednotek Endeavouru, které mají na starost pohyb motorů a klapek raketoplánu. Ohřívače brání tomu, aby se na zařízení tvořila námraza. Technici nyní začnou vypouštět palivo, které do raketoplánu dnes natankovali. V sobotu začnou závadu opravovat.
O závěrečný let Endeavouru je přitom v odborné veřejnosti značný zájem. Po něm se totiž do vesmíru vydá už jen raketoplán Atlantis a v červnu tak udělá tečku za zhruba čtvrtstoletím, kdy tyto stroje létaly do vesmíru. Další budoucnost amerických letů do vesmíru s lidskou posádkou je přitom poměrně nejasná a zdá se, že bude do značné míry spočívat na soukromém sektoru.
Pro Českou republiku má navíc derniéra jednoho z pěti dokončených raketoplánů zvláštní význam. Spolu s posádkou se do vesmíru má podívat také slavný krteček, legendární postavička dětského animovaného seriálu z dílny výtvarníka Zdeňka Millera. Plyšovou hračku si na palubu raketoplánu přibere astronaut Andrew Feustel, který má v Česku příbuzné.
Poslední mise Endeavouru
Hlavním cílem až šestnáctidenní mise bude dopravit na ISS magnetický spektrometr v hodnotě dvou miliard dolarů (33,5 miliardy korun). Po skončení své 25. a poslední mise zamíří do Kalifornského vědeckého střediska v Los Angeles, kde bude vystaven.
Poprvé Endeavour letěl do vesmíru v roce 1992 a celkem už na oběžné dráze nalétal přes 280 dní. Jde o pátý a poslední dokončený raketoplán. Vznikl jako náhrada raketoplánu Challenger, jenž tragicky vybuchl krátce po startu v roce 1986.