Nikdy se pravděpodobně nesetkali, přesto je spojovala víra a boj proti státní moci. Životy faráře Josefa Toufara a básníka Jana Zahradníčka mapuje výstava Vzdorovali zlu. Předloni ji mohli vidět návštěvníci Novoměstské radnice v Praze, nyní osudy těchto osobností přibližuje Nová radnice v Brně.
Básníkův syn Jan Jakub Zahradníček vybral pro výstavu jak zásadní knihy svého otce, tak ty, které má rád. „Uchovaly se v našem rodinném archivu, stěhováním se ale různé věci také ničily,“ lituje. K vidění jsou například i brýle nebo lupa, s níž básník chodil do zahrady. „Podle květů, pestíků, blizen a lupenů určoval, jak se ta která rostlina jmenuje,“ vzpomíná Jan Jakub Zahradníček, jemuž bylo dvanáct let, když jeho otec zemřel.
Nejen lásku k rostlinám symbolizují jabloňové a třešňové větve v předsálí výstavy. Jan Zahradníček a Josef Toufar mají společný i venkovský původ. Pocházejí z jen desítky kilometrů vzdálených vsí na Vysočině.
Katolický básník Jan Zahradníček působil za druhé světové války v protinacistickém odboji, přesto byl po převratu v únoru 1948 vyloučen ze svazu spisovatelů a v roce 1951 zatčen a ve vykonstruovaném procesu s katolickými intelektuály odsouzen ke třinácti letům vězení. Propuštěn byl při všeobecné amnestii v roce 1960, neshledal se ale s celou svou rodinou – během jeho věznění zemřely dvě jeho dcery po otravě houbami.
Obětí komunistického pronásledování katolické církve se stal i farář Josef Toufar. Obviněn byl v roce 1950 ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku, kdy se v kostele v Číhošti během mše pohnul kříž na oltáři.
Oba byli katolíci a oba byli autoritami, proto režimu vadili. Za svůj vzdor zaplatili životem. Josefa Toufara komunisté umučili ve vězení. Jan Zahradníček na následky věznění zemřel krátce po propuštění.
Výstava Vzdorovali zlu na brněnské radnici potrvá do 3. března. Vedle Zahradníčkova a Toufarova osudu připomene také represálie v Babicích na Třebíčsku, k nimž se na začátku padesátých let stalo záminkou dosud nevyjasněné zabití tří komunistických funkcionářů.
