Už osm let se Židovské muzeum v Praze snaží o navrácení vzácného rukopisu. Kniha modliteb z roku 1748 patřila pohřebnímu bratrstvu z Mikulova, před začátkem druhé světové války byla ale s dalšími židovskými památkami odvezena z pohraničí a následně na téměř 80 let zmizela. Až nedávno se objevila ve Spojených státech.
Rukopis byl součástí sbírky rituálních předmětů, které chtěli mikulovští Židé zachránit před nacisty. Po okupaci s nimi putoval do Brna, kde ho měl získat rabín Albert Schön, který později zahynul v Osvětimi.
Kniha modliteb zmizela na začátku války, objevila se až v roce 2010 ve Spojených státech. V aukci ji tehdy chtěl za 160 tisíc dolarů prodat potomek rabínovy údajné švagrové, jež měla z Československa emigrovat po roce 1968.
„Je jednoznačně majetkem Federace židovských obcí, která je zákonným právním nástupcem všech zaniklých židovských obcí a spolků,“ nepochybuje o vlastnictví rukopisu ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Židovské muzeum proto požádalo o vydání knihy. Aukční síň nabídku stáhla, držitel ale knihu vydat odmítl. A americké úřady o žádosti muzea dosud nerozhodly. „Je to dokladem toho, že náš nárok nelze odmítnout, ale současně na tom americká strana nemá zájem,“ vykládá si stojatou situaci Leo Pavlát.
Jako štít z Konopiště
Podobný případ v současnosti řeší i ministerstvo zahraničních věcí. Týká se renesančního štítu, který ze sbírek zámku Konopiště odcizili nacisté. Nedávno ho ovšem objevil český historik ve Filadelfském muzeu umění a zdá se, že by se štít mohl do republiky vrátit.
„Spolupráce mezi českými historiky a kolegy z filadelfského muzea funguje poměrně bez problémů,“ potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. „Nicméně v tuto chvíli je ještě předčasné říkat cokoliv dalšího,“ nechce prý dobrý konec předbíhat.
K vydávání památek odcizených v době okupace obě strany zavazují nejen mezinárodní deklarace, ale i mezistátní smlouvy. „Jsou prostě součástí našeho kulturního dědictví,“ vysvětlil zvláštní zmocněnec ministerstva pro otázky holocaustu Antonín Hradilek.
Není tedy bez naděje, že v Židovském muzeu v Praze si budou moci rukopis mikulovského pohřebního bratrstva prohlédnout nejen na archivních fotografiích.
