Praha - Ve věku 93 let zemřela oblíbená herečka Věra Tichánková. Její doménou byla divadelní prkna, ale veřejnost ji znala i z televize, především ze seriálů Byli jednou dva písaři či Hospoda. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1958 ve snímku Touha režiséra Vojtěcha Jasného. Výraznou roli měla i ve filmu Ať žijí duchové! Roku 2002 získala Thálii za celoživotní dílo. Poslední rozloučení se bude konat ve středu 15. ledna od 12:00 hodin ve Velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze.
Zemřela herečka Věra Tichánková
Věra Tichánková začala s herectvím kolem svých dvaceti. Studovala herectví na konzervatoři, studium ale nedokončila. První angažmá získala v Jihlavě. Odtamtud se spolu se svým manželem Janem Skopečkem přestěhovala do Prahy.
„Měly jsme čtenou zkoušku Hrátek s čertem, vedle mě seděla moje kamarádka Blanka Vikusová, a já jí povídám: 'Tady někomu smrdí nohy jak syrečky.' Pak mi upadla tužka, já se shýbla a pochopila, že je to ten nový kluk v keckách. A tak jsme ho začaly vychovávat a při té příležitosti jsem s ním začala chodit. Především s ním byla legrace. Na tom žertování stojí a padá celé naše manželství. Snesu, když si dělá srandu ze mě a on snese totéž ode mne,“ zavzpomínala na svého životního partnera v rozhovoru s Blankou Kovaříkovou.
Prosté, hubaté ženské
V české metropoli Tichánková působila v Městském divadle na Žižkově, její domovskou scénou se stalo Městské oblastní divadlo v Libni, později přejmenované na Divadlo S. K. Neumanna, nyní známé jako Divadlo pod Palmovkou. „Byla prototypem prostých, hubatých ženských,“ popisuje Jaroslav Sedláček, hlavní dramaturg Filmového centra ČT.
„Nejlepší éra nastala příchodem režisérů Jaroslava Dudka a Evžena Sokolovského, kterého pak vystřídal Václav Lohniský. Své první hry tady uplatnil Jaroslav Dietl, poprvé se tu také uvedli Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Uváděly se inscenace, za kterými na periferii mířilo publikum z celé Prahy. V sedmdesátých letech se časy v Libni zase poněkud ztemnily, když tu vládl Josef Burda,“ vzpomíná Tichánková ve zmíněném rozhovoru.
Aktivní v odboji
Narodila se 7. prosince 1920 v Žarovické Huti. V mládí se zajímala o chemii, kterou také začala studovat na Vysoké škole chemicko-technologické. Studium ale nedokončila, neboť nacisté za protektorátu zavřeli všechny vysoké školy. Začala tedy se studiem herectví na Pražské konzervatoři, nicméně ani toto studium nedokončila, protože za nacistické okupace byla aktivní v protinacistickém odboji, pomáhala získávat potravinové lístky pro osoby v ilegalitě. Byla zatčena a vězněna nejprve v Terezíně, později v Drážďanech a Lipsku. „Díky osudu, který prožila za druhé světové války brala život s pokorou,“ připomíná Jaroslav Sedláček.
V manželství s Janem Skopečkem se jim v roce 1953 narodila jediná dcera Marie, která se provdala za Francouze a odstěhovala se do Lyonu.