Zemřel Milan Lasica. Profesní život strávil vedle Satinského, znaly ho celé generace

3 minuty
Zemřel Milan Lasica
Zdroj: ČT24

Slovensko přišlo o jednu z největších osobností společenského a kulturního života. Zemřel herec, dramatik a zpěvák Milan Lasica, který byl oblíbený také v České republice. Bylo mu 81 let. Lasica zkolaboval v neděli večer při děkovačce na koncertu v Bratislavě, přivolaným lékařům se ho už nepodařilo oživit. Lasica ve dvojici s Júliusem Satinským uváděl autorské hry. Mimoto psal texty k písním slovenských i českých zpěváků a objevil se v řadě filmů.

Nedělní koncert známého orchestru Bratislava Hot Serenaders k výročí dvaceti let spolupráce právě s Milanem Lasicou se odehrál ve Štúdiu L+S. „Okolnosti jeho smrti mají velký, symbolický, osudový rozměr, a toho si tady na Slovensku mnozí všímají. Zdůrazňují, že Milan Lasica zemřel při činnosti, které se celý život věnoval a pro kterou ho milovaly generace diváků a posluchačů. Na jevišti strávil šest desítek let,“ sdělil z Bratislavy zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Ve dvojici s Júliem Satinským hrál Lasica přes padesát let. Jeho společnost vyhledával – psaní autorských textů a jejich uvádění měl na divadle nejraději. Oblíbenými se stali už v 60. letech v televizním pořadu Hovory H. Oba také získali angažmá na bratislavské Nové scéně, nejprve v operetě, později pak i v činohře. „Nemysli si, že já stále vystupuju jen s tebou. Už sis toho mohl všimnout – já vystupuju s ledaským – měl by ses občas dívat na televizi,“ říkal s ironií sobě vlastní Satinskému. Pravidelně hrál také s Bolkem Polívkou.

Rodák ze Zvolena ale herectví nevystudoval, po maturitě se přihlásil na studium dramaturgie na divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě a později to ocenil. „To mi umožnilo věnovat se divadlu podle mých představ – ne podle toho, jak mě k tomu někdo vede,“ sdělil. Právě během studií se také seznámil se Satinským.

Problémy s komunisty i s mečiarismem

Se Štúdiem L+S, které vzniklo pod názvem Štúdio Š v roce 1982, byl Lasica spojen jako výrazná osobnost i umělecký šéf. Ve dvojici se Satinským tam pokračoval v tradici autorského divadla, do kterého vnášel humor, noblesu i jemnou společenskou kritiku. „Potýkali se se dvěma režimy. Několik let měli zákaz vystupovat v éře komunismu, v 90. letech v době mečiarismu se potom Lasica dostal znovu do nemilosti vládnoucích elit společně se satirikem Milanem Markovičem,“ dodal Obrovský. V divadle měl Lasica ještě hodně plánů.

Lasica hovořil i o tom, jak ho fascinovalo psát texty a současně si pro ně vymýšlet hudbu. Písně psal například pro Hanu Hegerovou nebo Petera Lipu. Nejen s ním si rád zazpíval. Autorsky zaštítil řadu představení a inscenací, například Večer pre dvoch, Soirée či Radostná správa pre všetkých.

Hrál také v mnoha filmech, například Vážení přátelé, ano, Obsluhoval jsem anglického krále, Saturninovi nebo Třech veteránech. Spolu se Satinským si zahrál například ve filmech Srdečný pozdrav ze zeměkoule či Nekonečná –⁠ nevystupovat. A role dědečka ve snímku Jak jsme hráli čáru byla jedna z jeho posledních.

  • Vážení přátelé, ano (v pondělí 19. 7. ve 20:05 na ČT3)
  • Hovory H ještě po dvaceti letech (v pondělí 19. 7. ve 21:55 na ČT3)
  • Všechnopárty (v úterý 20. 7. ve 20:10 na ČT1)
  • Neobyčejné životy: Milan Lasica (v úterý 20. 7. ve 20:55 na ČT1)
  • Na plovárně s Milanem Lasicou (ve středu 21. 7. ve 21:10 na ČT art)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 1 hhodinou

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 21 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026
Načítání...