Zemřel Herbert Lom, komisař z Růžového pantera

Londýn - Ve věku 95 let zemřel v Londýně britský filmový herec českého původu Herbert Lom, který se proslavil především jako komisař Dreyfus ze série filmů o Růžovém panterovi. V Česku je dobře znám i díky roli hlavního „padoucha“ Cornela Brinkleyho ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Podle informací britských médií zemřel 27. září ráno ve spánku.

O Lomovi se říkalo, že je nejúspěšnějším českým hercem ve světě, kterého doma diváci neznají. Narodil se jako Herbert Charles Angelo Kuchacevich ze Schluderpacheru v roce 1917 v Praze do šlechtické rodiny s židovskými kořeny a vyrůstal na Šumavě u dědečka, který byl skutečným hrabětem. U filmu začínal ve 30. letech epizodními rolemi v českých snímcích - první epizodní roli dostal ve filmu Žena pod křížem, s partnerkou Věrou Ferbasovou. V Čechách si ještě zahrál ve snímku Boží mlýny. V době prvních hereckých pokusů si změnil jméno a ze šlechtického zůstal jen Herbert. Lom bylo to nejkratší, co prý našel v telefonním seznamu.

Do rodného města se Lom často a rád vracel a udržoval si i dobrou češtinu. V roce 1992 natočil v Praze komedii Sherlock Holmes v pánském klubu aneb Dreyfus zasahuje. O deset let později byl oceněn medailí Artis Bohemiae Amicis, kterou uděluje český ministr kultury těm, kteří šíří slávu českého umění ve světě. V roce 2006 předával jednu z cen při ceremoniálu Českého lva. „Byl to velice milý, inteligentní člověk, který mě zaujal nejen tím, jak hrál, ale také tím, jak moc miloval svoji zemi,“ vzpomíná Petr Vachler, ředitel České filmové a televizní akademie. O to víc ho mrzí, že Lom už nedostal příležitost hrát v českém filmu. 

Pět lupičů a stará dáma / Cecil Parker, Herbert Lom, Alec Guinness
Zdroj: ČT24/ČT

Za druhé světové války odešel se svými židovskými rodiči do Británie, kde studoval na londýnské Královské akademii dramatických umění, a v roce 1940 poprvé hrál v anglicky mluveném filmu. Pro svůj přízvuk byl zpočátku obsazován do rolí cizinců a ztělesňoval i nejrůznější zločince. První jeho výraznější rolí byl Napoleon Bonaparte ve filmu Mladý pan Pitt (1942). Napoleona hrál ještě v roce 1956 ve filmové adaptaci Vojny a míru s Audrey Hepburnovou a Henrym Fondou. Postupně se prosadil jako herec a celkem se objevil ve stovce filmů, mezi jinými ve snímcích Pět lupičů a stará dáma (1955), Spartakus (1960) a Cid (1961).

Největšího věhlasu však dosáhl ve snímcích o Růžovém panterovi v úloze nešťastného komisaře Dreyfuse, kterého přivádí k šílenství nešikovný inspektor Clouseau v podání Petera Sellerse. Jeho syn Alec listu Daily Mirror řekl, že „jako každý herec nechtěl být uvězněn v nějaké škatulce“. „Poté, co hrál v mnoha filmech východoevropské gangstery, tak ho potěšilo, že ho režisér Růžového pantera Blake Edwards obsadil do komediální role proti Peteru Sellersovi. Tento posun si opravdu užíval,“ prozradil Alec. „Ta role byl dar z nebes,“ připustil už dříve i Lom. „Ale bylo to dvousečné, protože mě lidé začali ztotožňovat s Dreyfusem.“

V ČR byl Lom dobře známý i jako hlavní „padouch“ ve vinnetouovce Poklad na Stříbrném jezeře (1962). Z pozdějších filmů je známá úloha v Mrtvé zóně, kterou v roce 1983 natočil režisér David Cronenberg podle románu Stephena Kinga a v níž Lom hrál po boku Christophera Walkena.

Lom také napsal dva romány Enter A Spy a Dr. Guillotin: Bádání excentrického vědce, který předběhl svou dobu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...