Ve věku 74 let zemřel Pavel Taussig. Přední filmový historik, publicista a scenárista stál také za desítkami knih i televizních pořadů týkajících se tuzemské kinematografie a osudů filmových hvězd. Byl rovněž autorem námětu k oscarovému filmu Kolja.
Pavel Taussig autorsky přispěl například k dokumentární antologii filmového humoru Úsměvy českého filmu. „Máme výrazný národní cit pro humor. Ve stavbě filmových veseloher jsme ale mnohdy těžkopádní. U nás hrozně dlouho, na rozdíl od anglických nebo francouzských komedií, trvá, než se zadělá na jeden gag,“ mínil.
Spojen je i s rozsáhlým cyklem Příběhy slavných, které rekapitulují životy osobností známých z filmů, divadel a televizních obrazovek. Podílel se na dokumentárních filmech věnovaných režisérům Otu Hofmanovi a připomínce jeho příběhů s panem Tauem, Bořivoji Zemanovi či Františku Čápovi a jeho osudům v nuceném poúnorovém exilu.
Měl rád „figurkaření“
Díky Taussigovi se uskutečnily divácké ankety o Veselohru století a Krále filmového úsměvu století. V početných knižních publikacích se věnoval Hvězdám českého filmového nebe a jednotlivě pak zejména osobnostem prvorepublikového a protektorátního Barrandova. Zákulisím slavných filmů čtenáře provedl v knize Český biják.
„Mám rád filmy, kde ti výborní herci ani nemají hlavní role, přesto to rozsvítí, jak jsou koncentrovaní na svou roli. Kolegové pro to mají nehezký výraz ,figurkaření‘, ale to jsou mistři, kteří dokáží využít malého prostoru tak, že vás zaujmou víc než hlavní představitelé ,“ přiznal.
Z úspěchů filmového bádání ho podle jeho slov těšilo objevení scénáře ke ztracenému filmu Zlatý klíček. Pohádkově laděný příběh natočil před sto lety Jaroslav Kvapil podle námětu a scénáře spisovatele Karla Čapka.
Námět ke Koljovi vznikl na mejdanu
Za jednoho ze svých učitelů považoval Elmara Klose, jenž ho více zasvětil do stavby filmu a práci s filmovými látkami. Klos spolu s Jánem Kadárem získal prvního československého Oscara za Obchod na korze. K prestižní sošce jiných českých tvůrců přispěl i Taussig.
„Ten příběh jsem si tkal řadu let od prvního impulzu, kdy jsem se setkal na jednom mejdanu s pozoruhodnou dvojicí. Tvořila ji mladá maminka, napůl Gruzínka, napůl Židovka, spolu se svým malým synkem. Dozvěděl jsem se, že podstoupila fingovanou svatbu, aby se vydala dál do světa, za otcem toho chlapečka do Izraele. Po listopadu 1989 jsem si myslel, že už to nebude nikoho zajímat, ale určité nadčasové polohy jsem v tom viděl,“ vyprávěl v pořadu Na plovárně.
Na psaní scénáře by si prý jako scenáristický laik netroufl. Dodal prý „písek“ na stavbu, které se ujali otec a syn Svěrákovi coby scenárista a režisér. Ve vyprávění o starém mládenci, který se nedobrovolně musí začít starat o malého ruského chlapce, si Taussig aspoň zahrál epizodní roli klenotníka.
Česká televize Pavla Taussiga připomene 24. srpna vysíláním pořadů Na plovárně (od 21:45 na ČT art) a Všechnopárty (od 22:25 na ČT1).
