Která nejzásadnější zahraniční alba přinesl rok 2018? Na výběru nejlepší desky se recenzenti a kritici hudebních serverů a magazínů neshodli. Představujeme proto nahrávky, které na první příčky vybrala čtyři renomovaná média. Loňské hudební scéně podle nich dominovala alba v podání zpěvaček.
Zásah do soukromí, žen i brexitu. Které čtyři desky roku 2018 byste měli slyšet?
3 minuty
Nejlepší zahraniční alba roku 2018
Jsem bohatá a dávám to na odiv, ohlašuje Cardi B na své debutové desce Invasion of Privacy. Top albu roku 2018 podle časopisu Rolling Stone. Americká rapperka se do povědomí dostala jako internetová celebrita, na sociálních sítích sdílela detaily své tehdejší práce striptérky. Pak ale vydala singl Bodak Yellow, který se vyšplhal na první místo Billboard Hot 100. To se ženě-rapperce podařilo naposledy před dvaceti lety v podání Lauryn Hillové.
Kritiky New York Times zaujal funk Janelle Monáeové. Album Dirty Computer je prý balíček metafor o zpěvačce samotné a poctou ženám všech typů. „Tyto ‚špinavé počítače‘ jsou jako lidé, mají různé chyby a viry. To, co je na nich jedinečné, vnímáme jako negativa. Snažím se na jejich stinné stránky dívat jako na něco pozitivního, přidanou hodnotu pro tuhle zemi a společnost. Také jsem takový ‚špinavý počítač‘, ale i Američanka,“ vysvětlila zpěvačka v rozhovoru pro televizi CBS.
The Guardian označil jako žánrovou událost roku desku Chris francouzské zpěvačky Christine and The Queens. S maskulinním vzhledem, genderovými tématy a hudebním minimalismem, který připomíná osmdesátá léta, prý vrací popu uvěřitelnost. „Někdo si může myslet, že příliš odhaluji své soukromí. Já ale pouze hledám to, co ve mně chybí. Chci ukázat, že jsou různá těla, různé způsoby, jak existovat jako žena, různé způsoby, jak mluvit o touze,“ netajila se zpěvačka v rozhovoru pro týdeník Billboard.
Rádio BBC vybralo domácí kapelu z Bristolu Idles a desku Joy as an Act of Resistance, která je plná vzteku, vášně a britského černého humoru ve spojení s autentickým rokenrolem. Fanoušky zavede zpět do časů, kdy hudba něco znamenala. „Deskou jsme chtěli rozvířit debatu o ztrátě, traumatu, pocitu nejistoty a zranitelnosti způsobem, který by měl produktivnější a pozitivnější řešení než brexit,“ nechal se slyšet frontman Joe Talbot. Hudebně diskutovat přijede v létě i s českými fanoušky na festival Rock for People.
V roce 2018 streamové hudební kanály nabídly měsíčně v průměru 13 tisíc nových skladeb, nicméně nepřinesl žádný výrazný světový singl. Hledat ho budou tedy 10. února porotci cen Grammy, kde se část zmíněných interpretů taky utká.
