Pod jednoduchým názvem Franta – výběr z díla představuje pražská Galerie Nová síň výstavu světově uznávaného malíře Františka Mertla (*1930). Pokud platí teze, že umění je zrcadlem světa, pak ji vystavená kolekce dvanácti obrazů zapůjčených pro účely výstavy ze soukromých sbírek naplňuje jen zčásti, protože umělecké dílo je vždy něčím víc než prostou reprodukcí viděného. Svět, tedy stav lidské civilizace, jak ji vidí František Mertl, můžete pomocí jeho obrazů zkoumat do 2. 12. 2012.
Jaký svět tedy odhaluje Mertlovo umění? Především hluboce lidský, nabízející pohled zralého tvůrce, jehož světonázor je pevně zakotven v humanismu generace narozené před osmdesáti lety, která si prošla bouřlivým 20. stoletím. Člověka a lidskou civilizaci všeobecně vidí jako zraňovanou a ohroženou. Soucit s nimi však nenabízí, alespoň zdánlivě.
Poněvadž tím, kdo ohrožuje, působí násilí a zlo – na člověku, přírodě, v mezilidských vztazích -, jsou kromě člověka samého především jeho vlastní civilizační výtvory, které evidentně nedokázal zkrotit, a ty se vyvinuly v samostatné entity žijící svým vlastním životem a vynucující si stále větší prostor. Ony sílí a rozšiřují se, zatímco člověk slábne a civilizace křehne a ztrácí půdu pod nohama. V Mertlových obrazech vidíme zákoutí (měst? mysli? civilizace?), na která není pěkný pohled, nikomu se nelíbí a přece tu jsou, zaneřáděná odpadem; vrakoviště, skládky, spálenou krajinu a útěk člověka z ní, jejž autor eufemisticky nazývá Přesun, důsledky katastrof nezvládnutých technologií a ničivé síly přírody (Fukušima).
- František Mertl / 11. září autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
- František Mertl / Fukušima autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
Násilí mnoha podob na Mertlově výstavě vyjadřují propletená nahá těla s brutální hrou svalů, stejně jako lidské ostatky a kosti bezmocně ležící v hlíně na poli a - ano, ovšem - také média, sebevědomá a mocná mediokracie moderního světa s jejím příživnictvím. Tito novodobí nelítostní upíři by bez sání neštěstí a lidského utrpení (11. září) snad ani nepřežili, v každém případě by bez něj byli stejně odpudivým harampádím bez ducha a užitku hozeným na skládku jako šrot a staré pneumatiky (Beze zpráv). Ani Pocta Srebrenici, mnohovrstevnaté malířské dílo, s výrazově ztišenou horizontální kompozicí, formálně využívající podoby internetové stránky, se nevyhýbá negativnímu vlivu médií na mysl jednotlivce i civilizace; jednoduchým kliknutím na webovou stránku máme během sekundy válku v obýváku, těmto obrázkům jsme už uvykli a jsou každodenní součástí našich životů.
- František Mertl / Skladiště 58 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
- František Mertl / Pocta Sreberenici autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
Málokdy se na dnešních výstavách vidí obrazy tak přístupné divákovu vidění a obecně tak srozumitelné s jasným poselstvím jako v dílech Františka Mertla - přes všechnu temnotu jeho vyprávění. Jeho malířský styl plný divokosti, barev a vášně, jedinečné kompoziční propojení všech prvků, emocemi nabitý každičký milimetr plátna a intenzita a dynamika jejich sdělení vychází z nejlepších tradic uměleckých stylů minulých desetiletí: naturalistického expresionismu, neoexpresionismu a nové figurace, a ve své ustálené vyzrálosti dosahuje hranic jejich možností.
- František Mertl / Vrakoviště autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
- František Mertl / Násilí autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
Jako existují umělci zcela soustředění k problémům vlastního díla, tak František Mertl svou pozornost cele přesouvá směrem k člověku a jeho varující vidění je přes všechen pesimismus plný soucitu. Umělecké dílo se kdysi považovalo za projev boha a jeho vůle, později za projev umělcovy duše a jeho individuality. Mertlovo celoživotní dílo vrůstá a obrací se svým deklarovaným zájmem nikoli jen o „lidskou figuru“, ale zápasem o duši a osud této „figury“, zpět k člověku a k prostředí, ve kterém žije. Svým kritickým pohledem napomáhá jeho probuzení a uvědomění si rizik, vlastní zranitelnosti a nenapravitelných chyb, kdy lidstvo koná proti svým vlastním zájmům, zcela zásadním pro jeho existenci. Je snad i toto boží záměr? František Mertl na tuto otázku svými obrazy pomáhá hledat odpověď.
FRANTA – VÝBĚR Z DÍLA. Kdy a kde: Galerie Nová síň, Voršilská 139/3, Praha 1; do 2. 12. 2012.
FRANTA (František Mertl)
Absolvent Školy uměleckých řemesel v Brně a pražské Akademie výtvarných umění žije a tvoří od roku 1958 v jižní Francii v městečku Vence. Stejně jako František Kupka či Josef Šíma je považován za tvůrce francouzského i českého. Osobně se znal s Pablem Picassem, Marcem Chagallem, přátelil se s Grahamem Greenem. Svými díly je zastoupen ve sbírkách několika desítek světových muzeí a galerií.
