Zakleté čísto Sto osm si získalo Jeden svět

Praha – Hlavní cenu letošního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět získá španělský snímek Sto osm. Režisérka Renate Costová se v detektivním příběhu vrací ke smrti svého strýce a odhaluje represe paraguayského diktátorského režimu 80. let proti homosexuálům. Cenu za nejlepší režii dostane Alí Samadí Ahadí za snímek Věznice Írán. Porota hlavní soutěže udělila ještě zvláštní uznání švédskému snímku Vodka Factory. Sleduje dvě generace žen v malém ruském městě plném agresivních, věčně opilých mužů. Bez příkras pojednává o domácím násilí a situaci svobodných matek.Ceny se budou předávat ve čtvrtek večer při slavnostním zakončení festivalu.

Název vítězného snímku Sto osm odkazuje k počtu lidí, kteří byli v šedesátých letech v Paraguayi pro výstrahu zlynčováni na základě zvláštního seznamu, evidujícího osoby homosexuální orientace. Číslo 108 jako by bylo v Paraquayi dodnes zakleté - nevisí na domech, na autech ani na dveřích hotelových pokojů; označit jím člověka je urážka. Paraguayané dnes už často ani nevědí proč. Zcela zapomenutou kapitolu paraguayských dějin připomíná režisérka Renate Costa ve svém osobním snímku.

V soutěžní kategorii Máte právo vědět, která představila celovečerní dokumentární filmy, jež upozorňují na neznámá nebo zamlčovaná témata týkající se lidských práv, se udílí Cena poroty Rudolfa Vrby. Jejím členem byl i laureát Nobelovy ceny míru Liou Siao-po, čínský intelektuál a obhájce lidských práv, na jehož věznění upozorňovala během festivalu „prázdná židle“. „Chtěli bychom využít tuto příležitost a znovu rezolutně požádat o jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění,“ vzkázal jeden ze členů poroty Jerald Joseph.

Cenu v kategorii Máte právo vědět získal britský film Afghánští tanečníci, poukazující na porušování práv žen a dětí v afghánské patriarchální společnosti. „Porota uděluje ocenění Jamiemu Doranovi za strhující investigativní dokumentární film, který statečně vrhá světlo na zamlčované, skrývané a neobhajované případy sexuálního otroctví,“ uvedla porotkyně Catherine Absalom. Zvláštní uznání dostane ruský snímek Mějte mě rádi, prosím. Režisér Valerij Balajan vypráví o vraždě obránce lidských práv Stanislava Markelova a novinářky Anastasije Baburovové.

Porotci o vítězných snímcích

Cena za nejlepší film: STO OSM (režie: Renate Costa; Španělsko)
„Je to velice odvážný a strhující filmový detektivní příběh. Odhalováním tajemného života a smrti svého strýce zkoumá režisérka Renate Costa kriminalizaci a represe vůči homosexuálům za paraguayského diktátorského režimu v osmdesátých letech dvacátého století. Je to film, ve kterém na sebe naráží soukromé a kolektivní vzpomínky, čímž se vytváří brilantně vrstvené a z filmového hlediska nádherné svědectví o homofobii, jak v minulosti, tak v přítomnosti, a o s ní spojeném utrpení, které je trpce aktuální pro všechny zúčastněné. Jedná se o film nevšedního moudra.“

Cena za nejlepší režii: VĚZNICE ÍRÁN (režie: Alí Samadí Ahadí; Německo, Írán)
„Spolu s režisérem objevujeme íránské lidové hnutí z roku 2009, za pomoci strhujícího vyprávění a inovativního využití moderních sociálních médií, jako jsou blogy nebo Twitter, a dalších technik, například animace. Výjimečné použití archivních materiálů pomáhá dotvářet dojem obrovské moci lidí v ulicích Teheránu. Tím, že oživuje vzpomínky na utrpení jednotlivců a sílu kolektivu ve spojení s velikým emocionálním nábojem, představuje tento film všechna moderní lidová demokratická hnutí, před i po íránských protestech v roce 2009.“

Zvláštní cena poroty: VODKA FACTORY (režie: Jerzy Sladkowski; Švédsko)
„Film představuje dvě generace žen v malém ruském městě v konfrontaci se světem definovaným agresivními a věčně opilými muži. Bez příkras pojednává o problémech domácího násilí, situaci svobodných matek, právech dětí a ambicích nesezdaných žen všech generací. Nečiní tak násilně, ale tím, že velice jemně splétá všechny tyto problémy do charakteru postav s velice hlubokým, humanistickým – až Čechovovským – cítěním.“

Snímek Věznice Írán, oceněný za režii, získá také zvláštní uznání jako film, který výjimečně přispívá k ochraně lidských práv. Ocenění uděluje porota pod čestným předsednictvím Václava Havla. Snímek se vrací k íránským protestům proti výsledkům voleb v roce 2009. Je sestaven z kombinace tradičních záběrů, animace a záběrů zveřejněných na internetových sociálních sítích.

Vítězem divácké ceny VŠEM se stane zahajovací snímek festivalu, dokument Na stupních vítězů, který pojednává o pěti atletech připravujících se na seniorské mistrovství světa ve Finsku. Uveden byl v tematické kategorii Věku navzdory.

Cena pro nejlepší film z kolekce snímků Jeden svět pro studenty patří dokumentu Thembi, zabývajícímu se neotřelým způsobem problematikou AIDS v Jihoafrické republice. Dokument má podle poroty velký potenciál oslovit studenty příběhem hlavní hrdinky, která ani v boji s nevyléčitelnou nemocí neztrácí svůj životní optimismus. „Ocenili jsme také animované části filmu navozující intimní atmosféru a umožňující nahlédnutí do Thembiina nitra,“ doplnila členka studentské poroty Jana Dobešová.

Festival končí 17. března, poté se přesune do regionů. Regionální části Jednoho světa se uskuteční během března a dubna ve 33 českých a moravských městech. Oproti loňsku přibyly přehlídky v Benešově, Lounech, Neratovicích a Českém Krumlově.

Jeden svět uvedl ve 13. ročníku 104 dokumentů z téměř 40 zemí. Program obohatily dvě novinky: workshop One World, Many Ways, v němž se debatovalo o nízkorozpočtové produkci a možnostech distribuce lidskoprávních dokumentů, a nefilmovou soutěžní kategorii s názvem Nová média mění společnost, která oceňovala sociální kampaně nejlépe využívající potenciálu nových médií.

Mediálním partnerem Jednoho světa je Česká televize, která zřídila webový speciál. Do spolupráce s festivalem se zapojil i web ČT24, který zprostředkoval přímé přenosy některých vybraných akcí. Jejich záznamy najdete v následujících článcích: Večer nových médií (10. 3. 2011); Možnosti a limity humanitární pomoci (11. 3. 2011); V zajetí dvou světů: migrace (12. 3. 2011); Korupce na český způsob (13. 3 . 2011).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...