Praha - „Měl to být radostný film, ale změnil se ve společensko-politické drama,“ říká o dvou letech natáčení o architektovi Janu Kaplickém dokumentaristka Olga Špátová. Okem kamery sledovala události kolem realizace Oka nad Prahou, jak Kaplický nazval vítězný architektonický návrh na novou budovu Národní knihovny. Stejnojmenný dokument s podtitulem tragický příběh jednoho muže věnovala Eliška Kaplický Fuchsová svému manželovi – Johanovi.
Vyhrát soutěž a potkat jednu lásku - napsal si v roce 1998 do deníku Jan Kaplický na seznam věcí, které by chtěl stihnout v příštích deseti letech. Zápisem, který předčítá Eliška Kaplický, dokument začíná. Právě ona – mimochodem seznámili se, když o slavném architektovi Eliška, tehdy ještě Fuchsová, točila dokument Profil - oslovila Olgu Špátovou, aby zaznamenala příběh Oka nad Prahou.
Eliška Johanovi s láskou
Natáčení začalo v březnu 2007, kdy Kaplický a jeho studio Future Systems vyhráli mezinárodní architektonickou soutěž, a skončilo o dva roky později, na jaře 2009, pár měsíců po architektově náhlé smrti.
V dokumentu se objeví názorové korouhvičky pražského primátora Pavla Béma, vyjádření prezidenta Václava Klause, který byl ochotný se k Letné připoutat řetězy, aby stavbě blobu zabránil, jeho předchůdce Václava Havla, který čte dopis Kaplického dceři Johance k 12. narozeninám, ředitele Národní galerie Milana Knížáka nebo bývalého ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka.
Oko nad Prahou nemá být objektivním filmem, který by mapoval všechna pro a proti doprovázející diskusi kolem stavby Kaplického blobu na Letné. Je celkem jasné, na čí straně tvůrci stojí. „Nechtěla jsem, aby film vyzněl jen jako stížnost na účelové jednání mocných. Chtěla jsem vyjádřit také touhu Jana Kaplického dát rodné Praze krásnou architekturu, moderní knihovnu,“ dodává Špátová.
Kaplický-architekt, Kaplický-muž
Události kolem knihovny sleduje dokument chronologicky. Od radosti z vítězství přes údiv a rozčarování z politických tanečků až po chvíli, kdy už bylo jasné, že chobotnice bude stát na Letné leda při počítačové simulaci.
S příběhem blobu se propojuje příběh Kaplického-architekta, Kaplického-designéra, Kaplického-otce, Kaplického-manžela. O svém kolegovi a příteli vypráví zpěvák Pavel Bobek, architekti z Future Systems, Eva Jiřičná a samozřejmě i Eliška Kaplický.
Podle Olgy Špátové je dokument Oko nad Prahou „vyznáním obdivu k odvaze a dílu slušného, statečného člověka Jana Kaplického“ a také „varováním i pobídkou k tomu, abychom se nestali lhostejnými vůči lži a nespravedlnosti“. „Líbilo se mi na něm, že bojoval za pravdu, za dobrou věc, za duchovní hodnoty. Vyhrál soutěž, výsledek byl najednou zpochybňován, a on se nedal,“ upozorňuje dokumentaristka.
Jan Neruda o Janu Kaplickém
To, že nerovné klání architekta a politiků skončilo smutně a předčasně Janovou smrtí a zatím vyznělo v neprospěch jeho originální díla, je v naší zemi tradicí už od 19. století. Výstižně to vyjádřil Jan Neruda: „Máme-li v literatuře něco výborného, málokdo to zná. Máme-li v umění někoho vynikajícího, buď si ho nevšimnem, nebo ho zničíme, nebo mu alespoň, můžeme-li, vezmeme všechny možnosti, aby se stal velkým.“ /Olga Špátová/
Knihovna bude? Knihovna bude!
Snímek o posledních dvou letech Kaplického života půjde do kin 15. dubna, měl by být i jedním ze zahajovacích filmů letošního Febiofestu. Olga Špátová i Eliška Kaplický doufají, že Oko nad Prahou povede nejen k dalším diskusím o realizaci Kaplického návrhu, ale třeba i k činům.
„Bohužel život nám konec napsal, ale já věřím, že ten film je nadějeplný tím, že se Janu Kaplickému narodila zdravá dcera, že je tolik lidí, kteří podporují moderní architekturu,“ říká Špátová. „Doufejme, že se u nás v politice objeví lidé, kteří budou osvícení, budou chtít bojovat za tyto věci nebo se za ně alespoň postavit. Věřím, že knihovna na Letné jednou bude stát.“
Realizaci Kaplického návrhu na novou budovu Národní knihovny odsunula na neurčito bouřlivá politická diskuse, zpochybnění soutěže Komorou architektů a nakonec i Praha, která se od návrhu několikrát distancovala.
Stavbě nové budovy nepřeje ale už ani současné vedení Národní knihovny, které chce jít cestou rozšíření depozitáře a rekonstrukce historického Klementina. Knihovně totiž tikají kapacitní hodinky, v roce 2013 už se do zaplněných prostor nevejde ani kniha.
Nicméně některé stavby podle Kaplického návrhu i tak vzniknou. Začíná se stavět Ferrariho muzeum v Modeně a v jižních Čechách shánějí peníze na realizaci Kaplického projektu koncertní síně, tzv. rejnoka. Údajně blízko realizaci by také měly být klub a obytný dům na Konopišti.
