Během svého jedenáctiletého bádání v jižní Africe nashromáždil Emil Holub desetitisíce předmětů, prováděl pozorování zahrnující oblasti přírodovědy a etnografie, lovil zvěř, zkoumal etnika, se kterými se na svých cestách setkal. Skutečný příběh cestovatelské legendy vypráví na nové výstavě v Náprstkově muzeu více než tři tisíce sbírkových předmětů. Autoři výstavy se zároveň s představením osobnosti Emila Holuba chtěli zamyslet i nad otázkou, jak je dnes vnímán kolonialismus a s ním spojené cestovatelské objevy.
Z Afriky dovezl poznatky i dívku jako exponát. Cestovatele Emila Holuba nahlíží výstava s obdivem i kritikou
Emil Holub, jehož si většina lidí představí v typické tropické přilbě, je dodnes populárním cestovatelem. Jeho popularita ale zároveň Holubův obraz zkresluje.
„Jméno cestovatele Emila Holuba je všeobecně známé, ale myslím si, že o něm samotném toho většina lidí ví jen velmi málo. Vnímáme ho spíše jako literární či filmovou postavu než skutečného člověka,“ obává se generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, pod nějž Náprstkovo muzeum spadá.
„Cílem naší výstavy je nejen představit veřejnosti osobnost Emila Holuba na základě historických faktů, zbavenou legend a mýtů, ale též seznámit návštěvníka s dobou, ve které žil, hodnotami a způsoby uvažování tehdejší společnosti,“ dodal.
Problematický Emil Holub?
Výstava je rozdělena do čtyř částí. První je věnována dvěma africkým cestám, které Holub absolvoval v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století. Ukazuje, jaké byly cíle těchto cest, jakým způsobem Holub vytvářel obraz o jejich průběhu a jak s nimi později zacházela masová kultura. Návštěvníci si také připomenou nejdůležitější objevy, které Holub v jižní Africe učinil.
„Vybrali jsme soubor od etnika Loziů, které Holub navštívil několikrát, byl v přímém kontaktu s jejich vládcem Sipoppou, o němž pojednával ve svých cestopisech i denících. ‚Highlightem' této části je nepochybně loziský štít pokrytý kůží, který se používal v boji i při rituálních obřadech,“ upozornil autor výstavy Tomáš Winter.
Nárpstkovo muzeum přibližuje příběh cestovatele Emila Holuba (zdroj: ČT24)
Druhá část výstavy se věnuje Holubovým aktivitám a názorům v souvislostech jeho doby a tehdejšího způsobu myšlení. „Holubův přístup k původním obyvatelům byl přece jen trošku problematický. Mimo jiné když přivezl bečuánskou dívku Bellu z první africké cesty do Prahy, faktem je, že ji zneužíval jako živý exponát,“ uvedl příklad Winter.
Třetí část se zaměřuje na etnografickou sbírku. Poukazuje, jak slavný cestovatel sbírku budoval i jak ji transportoval z Afriky do muzejních depozitářů. Přidává otázku, jaký význam má tato sbírka v současnosti. „Převoz exponátů byl náročný, zvláště zvířat. Přivážel v podstatě jen kůže a zvířata pak byla většinou preparována ve Vídni nebo v Praze,“ podotýká Winter.
Na závěr se návštěvníci dostanou na Jihoafrickou výstavu, kterou Holub pořádal v roce 1892 na pražském Výstavišti a která se stala vyvrcholením jeho celoživotních výstavnických aktivit.
Příběh Emila Holuba dokládají etnografické předměty, přírodovědné exponáty, fotografie, kresby, knihy a plakáty, ale také deníky a zápisníky, ve kterých mají návštěvníci možnost listovat pomocí digitální aplikace. Pustit si jde také ukázky z hraných filmů, reklamní spot nebo klip kapely Tří sester inspirovaných právě Emilem Holubem.
Osobnost Emila Holuba otevírá aktuální otázky, mimo jiné vyrovnávání s koloniální minulostí nebo jak vnímat jeho sbírky a jakým způsobem s nimi zacházet.
Výstava, připravená ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd, je v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur přístupná až do konce května 2024.