Winternitzova vila miluje umění, pojďte se podívat

Praha – Obdivovatelé funkcionalistické architektury mohou jásat. Vila architekta Adolfa Loose, kterou navrhl pro advokáta Josefa Winternitze, prošla rekonstrukcí a na celý týden poskytla prostory výtvarníkům a fotografům. Ti nyní svými výtvory lákají veřejnost k její prohlídce. Možnost spatřit vilové interiéry mají zájemci pouze do 6. června.

Výstavou se organizátoři pokouší nenásilně navázat na akci Díra nedíra z konce 90. let. Od té doby je to vůbec poprvé, co může veřejnost zkouknout, jak vypadají interiéry vily po přestavbě. Ta probíhala podle původních plánů a snažila se o co nejvěrnější podobu tehdejšího gigantu. Konstruktéři se drželi i přesných napodobenin nábytku. Využili však i některé zachované kusy – jako např. původní dřevěné šuplíky.   

Organizátor výstavy David Cysař je toho názoru, že funkčnost budovy jako galerie vile sedí mnohem víc než jako obyčejné prostory pro bydlení. „Je to zkrátka dokonalý prostor pro galerii,“ nechal se slyšet.   

Základy půdorysu vily byly položeny v první polovině 30. let. Šlo o Loosovu druhou stavbu a zároveň o poslední v jeho životě. Dvoupatrový rodinný dům na Smíchově zabavili majitelům během druhé světové války Němci a následně jej prodali Praze. Téměř polovinu 20. století sloužila stavba coby dětská školka. Současní potomci Winternitze ji však obdrželi nazpátek v restituci a rozhodli se jí vrátit lesk. 

Winternitzův objekt svou slávou zastiňuje jeho střešovická sestra Müllerova vila. Ta je podle historika architektury Vladimíra Šlapety absolutní špičkou v Loosově funkcionalismu. Nicméně jde o podobný sestupný komplex stavby s jasně typickými rysy, které rozptylují pochybnosti o tom, zdali je Loos vážně autorem. Winternitzova vila je skromnější a představuje podle Šlapety standard funkcionalistické architektury. 

Přesto je budova výjimečná. Architekt totiž myslel dokonale prostorově. Oplýval velkou představivostí a měl jasno v tom, jak budou prostory ve finále vypadat. Vytvořil tedy nejprve funkční prostory s jejich patřičnou užitečností a teprve posléze je skládal vedle sebe. Vždyť razil tehdejší motto – pryč s přebytečnými dekoracemi, hlavně ať vynikne funkčnost prostor. 

Výstava v zrekonstruované Winternitzově vile
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Galerie naposledy otevře své brány 6. června. Pokud by snad někoho vystavené obrazy neuchvátily, může se porozhlédnout po šesti ložnicích, několika koupelnách a po obří terase, jež poskytuje báječný výhled na hlavní město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...