Všechno, co jste chtěli vědět o Romech (a báli jste se zeptat)

Brno – Muzeum romské kultury dokončilo svou stálou expozici, která mapuje celé dějiny romského etnika od jeho počátků až k dnešku. První polovina expozice věnovaná druhé světové válce a současnosti vznikla už v roce 2005, od té doby kurátoři připravovali další tři sály. Veřejnost si celou výstavu poprvé může prohlédnout v pátek. Sběratelská a dokumentační činnost muzea tím ale nekončí, nadále bude mezi českými a moravskými Romy sbírat předměty dokládající jejich historii a kulturu.

Kurátoři shromáždili ve výstavních síních autentické předměty, které muzeum většinou získalo v terénu, tedy přímo od romských rodin. „Zajímavá je například sbírka zlatých šperků olašských Romů, stejně tak je zajímavý kočovný vůz nebo oděvy Romů z různých koutů Evropy, třeba z Finska. Na výstavě jsou také oděvy nejbližších indických příbuzných Romů,“ řekla etnoložka a historička Jana Poláková, která je pověřena řízením muzea.

„Pokud se exponátů i doprovodných textů týká, tak ty jsme sháněli už od roku 1990, některé předměty jsou ještě ze starší doby, z přelomu 60. a70. let. Tehdy vlastně vznikla úplně první myšlenka, že by mohlo existovat nějaké muzeum romské kultury, která ovšem z politických důvodů nebyla nikdy realizována,“ upozornila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Obtížně se pro účely muzejních sbírek získávají například historické oděvy Romů. „Dříve měli hlavně kočovní Romové zvyk, že když někdo zemřel, tak buď byl pohřben v tom jediném oděvu, ve kterém celý život chodil, nebo se oděvy pálily, aby se duch nevracel pro věci zpátky,“ uvedla dále Poláková.

První část stálé expozice, kterou muzeum zpřístupnilo před šesti lety, mapuje období po roce 1939. Exponáty ve třech nových sálech provádějí návštěvníky staršími dějinami Romů. Celková plocha činí 351 metrů čtverečních.

Hned v prvním z nových sálů se návštěvník ocitne ve víru dějinných událostí. Nejprve vstoupí do Indie na konci prvního tisíciletí našeho letopočtu, tedy do pravlasti Romů. Následují exponáty, které dokumentují putování Romů do Evropy a jejich postavení ve středověké společnosti. Hlavním motivem druhého sálu je původní kočovnický vůz s vybavením a rekonstrukce romského tábořiště.

  • Příběh Romů zdroj: ČTK
  • Příběh Romů zdroj: ČTK

Návštěvníci získají také informace o vnitřní organizaci komunity, o zvycích a tradičních řemeslech. Třetí z nově vybudovaných sálů obeznamuje s historickým procesem usazování Romů od poloviny 18. století do roku 1938 v československém kontextu. Navazují poznatky o holokaustu a pozdějších osudech Romů. Expozice je svým tématem i rozsahem středoevropským, ale nejspíš i světovým unikátem.

Historie Muzea romské kultury sahá do roku 1991. Vzniklo z iniciativy romských i neromských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace, nyní je zřizováno státem. Na konci roku 2000 se přestěhovalo do nově opravené pětipodlažní budovy v Bratislavské ulici v brněnské romské čtvrti. Muzeum dlouhodobě buduje sbírkové fondy, které dokumentují kulturu a dějiny Romů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 47 mminutami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
před 16 hhodinami

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...