Všechno, co jste chtěli vědět o Romech (a báli jste se zeptat)

Brno – Muzeum romské kultury dokončilo svou stálou expozici, která mapuje celé dějiny romského etnika od jeho počátků až k dnešku. První polovina expozice věnovaná druhé světové válce a současnosti vznikla už v roce 2005, od té doby kurátoři připravovali další tři sály. Veřejnost si celou výstavu poprvé může prohlédnout v pátek. Sběratelská a dokumentační činnost muzea tím ale nekončí, nadále bude mezi českými a moravskými Romy sbírat předměty dokládající jejich historii a kulturu.

Kurátoři shromáždili ve výstavních síních autentické předměty, které muzeum většinou získalo v terénu, tedy přímo od romských rodin. „Zajímavá je například sbírka zlatých šperků olašských Romů, stejně tak je zajímavý kočovný vůz nebo oděvy Romů z různých koutů Evropy, třeba z Finska. Na výstavě jsou také oděvy nejbližších indických příbuzných Romů,“ řekla etnoložka a historička Jana Poláková, která je pověřena řízením muzea.

„Pokud se exponátů i doprovodných textů týká, tak ty jsme sháněli už od roku 1990, některé předměty jsou ještě ze starší doby, z přelomu 60. a70. let. Tehdy vlastně vznikla úplně první myšlenka, že by mohlo existovat nějaké muzeum romské kultury, která ovšem z politických důvodů nebyla nikdy realizována,“ upozornila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Obtížně se pro účely muzejních sbírek získávají například historické oděvy Romů. „Dříve měli hlavně kočovní Romové zvyk, že když někdo zemřel, tak buď byl pohřben v tom jediném oděvu, ve kterém celý život chodil, nebo se oděvy pálily, aby se duch nevracel pro věci zpátky,“ uvedla dále Poláková.

První část stálé expozice, kterou muzeum zpřístupnilo před šesti lety, mapuje období po roce 1939. Exponáty ve třech nových sálech provádějí návštěvníky staršími dějinami Romů. Celková plocha činí 351 metrů čtverečních.

Hned v prvním z nových sálů se návštěvník ocitne ve víru dějinných událostí. Nejprve vstoupí do Indie na konci prvního tisíciletí našeho letopočtu, tedy do pravlasti Romů. Následují exponáty, které dokumentují putování Romů do Evropy a jejich postavení ve středověké společnosti. Hlavním motivem druhého sálu je původní kočovnický vůz s vybavením a rekonstrukce romského tábořiště.

  • Příběh Romů zdroj: ČTK
  • Příběh Romů zdroj: ČTK

Návštěvníci získají také informace o vnitřní organizaci komunity, o zvycích a tradičních řemeslech. Třetí z nově vybudovaných sálů obeznamuje s historickým procesem usazování Romů od poloviny 18. století do roku 1938 v československém kontextu. Navazují poznatky o holokaustu a pozdějších osudech Romů. Expozice je svým tématem i rozsahem středoevropským, ale nejspíš i světovým unikátem.

Historie Muzea romské kultury sahá do roku 1991. Vzniklo z iniciativy romských i neromských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace, nyní je zřizováno státem. Na konci roku 2000 se přestěhovalo do nově opravené pětipodlažní budovy v Bratislavské ulici v brněnské romské čtvrti. Muzeum dlouhodobě buduje sbírkové fondy, které dokumentují kulturu a dějiny Romů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 17 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...