Vrány přinášejí příběh o utrpení dětí. V rodině nemusí být zřejmé, říká spisovatelka

Nahrávám video

Za svou první knihu Proměněné sny z roku 2006 získala Petra Dvořáková cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Od té doby se však stala úspěšnou autorkou beletrie, pro dětské i dospělé čtenáře. Loni na podzim vyšel její román Chirurg a jen o pár měsíců později vydává novelu Vrány. Svou novinku představila v rozhovoru pro Události v kultuře.

Vrány jsou příběhem týraného dítěte. Od začátku jste věděla, že jej zasadíte do rodiny, která navenek působí naprosto spořádaně? 

Kolem nás se děje spousta utrpení, které na první pohled není vůbec zřejmé. A zrovna rodina je často nosičem obrovského trápení dítěte, k tomu se přidávají selhávající učitelé, selhávající systém, který není schopný trápení dítěte podchytit a nějak na něj reagovat. Utrpení, jež moje hrdinka prožívá, není žádné nejhrubší týrání, jaké třeba zaznamenáváme ze zpráv a kde rodiče pálí dítě cigaretou. Ta rodina je opravdu spořádaná, ale ta spořádanost může být velice klamavá a může velice dlouho trápení zakrývat. 

Právě v této nenápadnosti tkví mrazivost vašeho příběhu. Předcházely psaní knihy rešerše?

Příběhů obdobného charakteru znám spoustu, ale já jsem chtěla pro svou hrdinku najít řešení. Chtěla jsem jí pomoct. Oslovovala jsem učitele i sociální pracovníky a říkala jsem jim: Kdyby k vám přišlo dítě, které má tenhle a tenhle problém, jak byste zareagovali? A už v jejich odpovědích se zračilo, proč systém nedokáže pomoct. Když mi sociální pracovnice jako první věc řekne: No já bych se zeptala, jestli říká pravdu – tak v tu chvíli to dítě ztratí a ono už nebude nikdy svůj problém komunikovat, protože vnímá, že mu nebylo důvěřováno. Tím se může snadno zavřít cesta k pomoci. 

Jak jste přišla na motiv vran, které hlavní hrdinka, dvanáctiletá Bára, ráda pozoruje a kreslí? Dodává příběhu od začátku znepokojivý podtón.

Vrány nejsou mezi ptáky zrovna ti sympatičtí, spousta lidí je má spojeno s jinakostí, symbolizují beznaděj, neutěšenost zimy. Současně žijí úplně inuitivně a jejich přirozená pudovost má odraz i v Bářině životě. 

Váš předchozí román Chirurg odpovídá představě čtivého titulu, který jde čtenáři takříkajíc naproti, zatímco Vrány jsou čtenářsky velmi náročné. Byly snahou vykročit mimo zavedený styl?

Nebyl žádný záměr uhnout z cesty, jen si myslím, že literatura nemá být jenom zábava, nemá být jenom oddych, ale má čtenáře také s něčím konfrontovat, klást na něj nárok. Jsem si vědoma, že Vrány čtenáře nenechávají za sklem, ale konfrontují ho často se sebou samým. Kdežto Chirurg jde spíše k mainstreamu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
před 6 hhodinami

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
před 10 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
před 12 hhodinami

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 16 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
včera v 11:36

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
včera v 06:00

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.