Vrány přinášejí příběh o utrpení dětí. V rodině nemusí být zřejmé, říká spisovatelka

Nahrávám video
Rozhovor s Petrou Dvořákovou
Zdroj: ČT24

Za svou první knihu Proměněné sny z roku 2006 získala Petra Dvořáková cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Od té doby se však stala úspěšnou autorkou beletrie, pro dětské i dospělé čtenáře. Loni na podzim vyšel její román Chirurg a jen o pár měsíců později vydává novelu Vrány. Svou novinku představila v rozhovoru pro Události v kultuře.

Vrány jsou příběhem týraného dítěte. Od začátku jste věděla, že jej zasadíte do rodiny, která navenek působí naprosto spořádaně? 

Kolem nás se děje spousta utrpení, které na první pohled není vůbec zřejmé. A zrovna rodina je často nosičem obrovského trápení dítěte, k tomu se přidávají selhávající učitelé, selhávající systém, který není schopný trápení dítěte podchytit a nějak na něj reagovat. Utrpení, jež moje hrdinka prožívá, není žádné nejhrubší týrání, jaké třeba zaznamenáváme ze zpráv a kde rodiče pálí dítě cigaretou. Ta rodina je opravdu spořádaná, ale ta spořádanost může být velice klamavá a může velice dlouho trápení zakrývat. 

Právě v této nenápadnosti tkví mrazivost vašeho příběhu. Předcházely psaní knihy rešerše?

Příběhů obdobného charakteru znám spoustu, ale já jsem chtěla pro svou hrdinku najít řešení. Chtěla jsem jí pomoct. Oslovovala jsem učitele i sociální pracovníky a říkala jsem jim: Kdyby k vám přišlo dítě, které má tenhle a tenhle problém, jak byste zareagovali? A už v jejich odpovědích se zračilo, proč systém nedokáže pomoct. Když mi sociální pracovnice jako první věc řekne: No já bych se zeptala, jestli říká pravdu – tak v tu chvíli to dítě ztratí a ono už nebude nikdy svůj problém komunikovat, protože vnímá, že mu nebylo důvěřováno. Tím se může snadno zavřít cesta k pomoci. 

Jak jste přišla na motiv vran, které hlavní hrdinka, dvanáctiletá Bára, ráda pozoruje a kreslí? Dodává příběhu od začátku znepokojivý podtón.

Vrány nejsou mezi ptáky zrovna ti sympatičtí, spousta lidí je má spojeno s jinakostí, symbolizují beznaděj, neutěšenost zimy. Současně žijí úplně inuitivně a jejich přirozená pudovost má odraz i v Bářině životě. 

Váš předchozí román Chirurg odpovídá představě čtivého titulu, který jde čtenáři takříkajíc naproti, zatímco Vrány jsou čtenářsky velmi náročné. Byly snahou vykročit mimo zavedený styl?

Nebyl žádný záměr uhnout z cesty, jen si myslím, že literatura nemá být jenom zábava, nemá být jenom oddych, ale má čtenáře také s něčím konfrontovat, klást na něj nárok. Jsem si vědoma, že Vrány čtenáře nenechávají za sklem, ale konfrontují ho často se sebou samým. Kdežto Chirurg jde spíše k mainstreamu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 1 hhodinou

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 15 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 16 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...