„Voyeur“ Miroslav Tichý a jeho ženy - na fotkách i na papíře

Brno – Výstava svérázného výtvarníka, který si sám vyráběl fotoaparáty a proslul jako umělec-voyeur, zaplnila prostory Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Expozice představuje Miroslava Tichého jako umělce mnoha médií. Svůj oblíbený námět, kterým byly ženy, Tichý zobrazoval nejen na fotografiích, ale i v kresbách, grafikách nebo kolážích.

Jeho uměleckou tvorbu bezezbytku opanoval zájem o opačné pohlaví. I proto nese výstava děl Miroslava Tichého v Moravské galerii v Brně název Ženy a ženy. „Měl zřejmě potřebu mapovat okolí. Pokud bychom ho chtěli nějak klasicky zařadit, tak to byl svým způsobem monotematicky zaměřený reportér: chodil a fotografoval ženskou populaci, ať už náhodně, nebo ženy, které znal,“ vysvětlil kurátor výstavy Jiří Pátek.

Svérázný výtvarník, kterého sousedé považovali spíše za šmíráka, je dnes pokládán za jednoho z nejvýznamnějších fotografů 20. století. Pomocí doma vyrobených fotoaparátů zachycoval ženy ve svém okolí – často bez jejich vědomí, přes plot nebo ve skrytu. Jeho fotografie bývají přesvětlené, podsvětlené či nedoostřené. „Ty fotky jsou technicky chabé, ale to takzvané fotografické vidění je naprosto brilantní,“ popsal Pátek.

Nahrávám video

Na výstavách začaly Tichého fotografie postupně slavit úspěchy až v 90. letech. Dnes už jsou vystavovány v prestižních světových galeriích a ceny za jeho jednotlivá díla šplhají do statisíců. „Na přelomovost Tichého díla jsme přišli až v momentě, kdy nastoupila digitální technologie a kdy jsme začali zpětně zkoumat pravidla klasické fotografie. Najednou bylo jasné, že tady byl někdo, kdo ta pravidla nerespektoval,“ dodal Pátek.

Miroslav Tichý začínal v rodném Kyjově jako malíř, obracel se hlavně k avantgardě, impresionismu a kubismu. Malovat přestal v polovině padesátých let a postupem času se stále více zabýval fotografováním. Právě jeho malbě a grafice je věnována velká část brněnské výstavy. „Vidíme ho jako autora, který velmi bravurně ovládal různé techniky. Tuto část své tvorby později zavrhl a pak už jen pokračoval ve svém celoživotním fotografickém projektu,“ řekl další z kurátorů výstavy Petr Ingerle.

Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v Kyjově, v letech 1945-48 studoval malbu na pražské Akademii múzických umění, poté z osobních a politických důvodů odešel ze školy zpět do Kyjova. Na konci 50. let přestal vystavovat, rezignoval na kulturní i společenské dění a nadále se věnoval kresbě, od 70. let pak převážně fotografii. Aparáty i zvětšovací přístroje si (kromě prvního, zděděného fotoaparátu) vyráběl sám z krabic od bot, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. Do širšího povědomí vstoupil na konci 90. let. V posledních letech jeho života byla jeho díla vystavována například v Galerii hlavního města Praha, ale i v zahraničních galeriích, mimo jiné v Haagu, New Yorku, San Franciscu nebo v pařížském Centre Pompidou. Miroslav Tichý zemřel v roce 2011, bylo mu 84 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...