Vlastimil Košvanec aneb Moji Italové mi rozumějí

Velkolepá pražská prezentace u nás skoro zapomenutého malíře Vlastimila Košvance (1887-1961) je dílem Italů. Výstava s názvem Mistrovská díla Vlastimila Košvance, umístěná ve třech významných výstavních prostorách, je vlastně důsledkem zanícenosti a entuziasmu jediného člověka, Giuseppa Franzoniho, který Košvance pro sebe objevil v 80. letech náhodou v Paříži. Od té doby se cílevědomě snaží navrátit tohoto zručného malíře do povědomí nejenom české umělecké obce.

Franzoni pro Muzeum Martinengo Villagana, jehož je prezidentem, shromáždil reprezentativní sbírku Košvacových děl, která byla v tomto muzeu prezentována v roce 2011 a rok na to v Palazzo Medici-Riccardi ve Florencii, obě expozice slavily velký úspěch, který se opakoval i v roce 2014 v galerii Českého centra v Miláně, jakož i později v prestižním centru Fortezza Priamar v Savoně. Odtud pak expozice doputovala letos do Prahy, kde byla doplněna o 15 Košvancových děl ze sbírek Národního muzea.

Srovnáním italské sbírky s tou českou se lze bez obtíží dobrat zdůvodnění, proč je Košvanec zhruba od konce 90. let v Itálii přijímán a vyhledáván, zatímco v Čechách nesmlouvavě upadá v přehlíživé zapomenutí. Zatímco v Itálii základ sbírky tvoří především obrazy z doby mezi válkami, v Praze jsou soustředěna díla převážně z let padesátých, kdy umělec hlavně z existenčních důvodů zpracovává náměty z období budování socialismu. Ačkoli i na těchto obrazech je zřejmá umělcova malířská zručnost a smysl pro kompoziční vyváženost, přeci jenom spartakiádní výjevy či zachycení pracujících dělníků českého diváka víceméně odrazují.

Naproti tomu Košvancova meziválečná éra tematicky přináší líbivé motivy zpracované v duchu srozumitelného symbolismu a vzdušného impresionismu. Navíc umělcova malířská zručnost se přiznaně někdy projevuje přes osobitý rukopis slavných umělců různých dob. Vznikly tak o popularitu si říkající díla ve stylu Rubense, Degase či Gauguina, Cézanna, Toulouse-Lautreca a mnoha dalších, jen osobitý Košvancův styl jaksi chybí.

Na jedné straně je tedy možné obdivovat malířovu řemeslnou vybavenost, na straně druhé však neunikne absence osobitého stylu, což vždy zdatného řemeslníka povyšuje na jedinečného umělce. Tento rozpor vlastně potvrdil i samotný propagátor Košvancova díla Giuseppe Franzoni, když lákal na expozici umístěnou v Italském institutu. „Jsou tam vystaveny obrazy, u nichž nebudete věřit, že je namaloval Vlastimil Košvanec.“ Tato věta v podstatě vysvětluje, jak je možné, že někdo může Košvance skoro adorovat, zatímco druhý ho nezúčastněně přehlíží.

Ovšem pokud se originality týká, je zapotřebí upozornit na Košvancovu karikaturní a ilustrátorskou činnost. V této kategorii, která je také, i když v poměrně malém měřítku, na výstavě zastoupena, se Vlastimil Košvanec projevuje nejosobitěji a také nejzajímavěji. V jeho karikaturách se grandiózně uplatňuje kresebný talent, umocněný pak ironickým sarkasmem, který dokáže uplatnit i sám na sebe. Jeho karikatury tedy paradoxně nejvíce vypovídají o složitém nitru umělce Vlastimila Košvance.

Karikatura V. Košvance: A.Macek v redakci Rudého práva s A. Zápotockým, B. Šmeralem a J. Horou. (Odpadkový koš vpravo dole nese rysy autora V. Košvance.
Zdroj: ČT24/České kulturní centrum Praha

Mistrovská díla Vlastimila Košvance jsou vystavena v galerii Českého centra v Rytířské ulici, v Muzeu Bedřicha Smetany na Lávce a v Italském kulturním institutu do 7. června 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDo Síně slávy Národního divadla vstoupil tenorista Štefan Margita

Do Síně slávy Národního divadla (ND) u příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci vstoupil operní pěvec Štefan Margita. Jeho uvedení do Síně slávy ND je podle vedení divadla vyvrcholením jedné z nejuznávanějších operních uměleckých drah v historii české první scény. Svou cestu zde zahájil již v roce 1984 jako Lenskij v Evženu Oněginovi a koktavý Vašek v Prodané nevěstě. Národní divadlo zároveň ocenilo umělce a umělkyně do 35 let. Generální ředitel udělil cenu baletce Naně Nakagawové, pěvci Danielu Matouškovi, tanečníkovi Matyáši Rambovi a herci Zdeňku Piškulovi.
před 9 hhodinami

Máša, medvěd a sankce. Seriál vadí nejen Ukrajině kvůli ruské propagandě

Ukrajina zařadila na svůj sankční seznam tvůrce a distributory ruského animovaného seriálu pro děti Máša a medvěd. Příběhy, které nasbíraly miliardy zhlédnutí po celém světě, včetně Česka, považuje za propagandu.
před 11 hhodinami

Kvíz k Hradozámecké noci: Posviťte si na své znalosti

V sobotu 22. srpna se uskuteční Hradozámecká noc. Na sto čtyřicet památek, státních i soukromých, po celé republice zůstane otevřeno i po setmění, mnohé připravily navíc speciální program. Včetně třinácti, které jsme zařadili do kvízu o českých hradech a zámcích. Ověřte si v něm, jestli – pokud jde o znalosti – také netápete ve tmě.
22. 8. 2026

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
21. 8. 2026

Hip Hop Kemp na poslední chvíli zrušil letošní ročník, lidé ale přijeli

Pořadatelé zrušili festival Hip Hop Kemp, zdůvodnili to mimo jiné tím, že program neoslovil dost lidí. Ke zrušení akce došlo ve čtvrtek večer, festival měl začít 21. srpna v areálu Cosmo Hadačky u Kralovic na severním Plzeňsku. Na místě tak už čekali návštěvníci z několika zemí Evropy. Festival se měl na hudební scénu vrátit po šestileté přestávce, naposledy se konal v roce 2019 v Hradci Králové. Organizátor Radek Maliník slíbil, že žadatelům vstupné refunduje, později doplnil, že vstupenky zůstanou platné na další ročník.
21. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Rámájana versus Odyssea. Indický epos chce konkurovat Nolanově filmu

Hollywoodské převyprávění starořeckého eposu Odyssea stále plní kina, a už se na plátna chystají další, tisíce let staré mýty. Tentokrát z produkce Bollywoodu. Indická „továrna na sny“ nešetřila rozpočtem na dvoudílný snímek podle eposu Rámájana. První část se začne promítat v listopadu po celém světě a s ambicí konkurovat kinohitu od Christophera Nolana.
21. 8. 2026

Zemřel skladatel Zdeněk Šesták, objevitel cítolibské školy

Ve sto letech zemřel v pátek dopoledne hudební skladatel Zdeněk Šesták, sdělil ČT autor skladatelovy biografie Viktor Bezdíček s odvoláním na jeho rodinu. Šesták patřil k významným osobnostem českého hudebního života. Byl autorem několika symfonií, houslových koncertů a smyčcových kvartetů. K jeho dílu patří také tvorba písňová a sborová včetně skladeb na latinské liturgické texty a texty biblické. Jako muzikolog měl zásadní podíl na objevení, zpřístupnění a popularizaci odkazu cítolibské skladatelské školy.
21. 8. 2026

Suvenýr je zhmotnělý okamžik, ty ukradené lidi i vrací, říká religionista

Magnetky na lednici, pohlednice, trička s nápisy, mušle nebo nejrůznější figurky. Potřeba přivézt si suvenýr není otázka moderní doby, říká religionista Martin Pehal.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.