Vlastimil Košvanec aneb Moji Italové mi rozumějí

Velkolepá pražská prezentace u nás skoro zapomenutého malíře Vlastimila Košvance (1887-1961) je dílem Italů. Výstava s názvem Mistrovská díla Vlastimila Košvance, umístěná ve třech významných výstavních prostorách, je vlastně důsledkem zanícenosti a entuziasmu jediného člověka, Giuseppa Franzoniho, který Košvance pro sebe objevil v 80. letech náhodou v Paříži. Od té doby se cílevědomě snaží navrátit tohoto zručného malíře do povědomí nejenom české umělecké obce.

Franzoni pro Muzeum Martinengo Villagana, jehož je prezidentem, shromáždil reprezentativní sbírku Košvacových děl, která byla v tomto muzeu prezentována v roce 2011 a rok na to v Palazzo Medici-Riccardi ve Florencii, obě expozice slavily velký úspěch, který se opakoval i v roce 2014 v galerii Českého centra v Miláně, jakož i později v prestižním centru Fortezza Priamar v Savoně. Odtud pak expozice doputovala letos do Prahy, kde byla doplněna o 15 Košvancových děl ze sbírek Národního muzea.

Srovnáním italské sbírky s tou českou se lze bez obtíží dobrat zdůvodnění, proč je Košvanec zhruba od konce 90. let v Itálii přijímán a vyhledáván, zatímco v Čechách nesmlouvavě upadá v přehlíživé zapomenutí. Zatímco v Itálii základ sbírky tvoří především obrazy z doby mezi válkami, v Praze jsou soustředěna díla převážně z let padesátých, kdy umělec hlavně z existenčních důvodů zpracovává náměty z období budování socialismu. Ačkoli i na těchto obrazech je zřejmá umělcova malířská zručnost a smysl pro kompoziční vyváženost, přeci jenom spartakiádní výjevy či zachycení pracujících dělníků českého diváka víceméně odrazují.

Naproti tomu Košvancova meziválečná éra tematicky přináší líbivé motivy zpracované v duchu srozumitelného symbolismu a vzdušného impresionismu. Navíc umělcova malířská zručnost se přiznaně někdy projevuje přes osobitý rukopis slavných umělců různých dob. Vznikly tak o popularitu si říkající díla ve stylu Rubense, Degase či Gauguina, Cézanna, Toulouse-Lautreca a mnoha dalších, jen osobitý Košvancův styl jaksi chybí.

Na jedné straně je tedy možné obdivovat malířovu řemeslnou vybavenost, na straně druhé však neunikne absence osobitého stylu, což vždy zdatného řemeslníka povyšuje na jedinečného umělce. Tento rozpor vlastně potvrdil i samotný propagátor Košvancova díla Giuseppe Franzoni, když lákal na expozici umístěnou v Italském institutu. „Jsou tam vystaveny obrazy, u nichž nebudete věřit, že je namaloval Vlastimil Košvanec.“ Tato věta v podstatě vysvětluje, jak je možné, že někdo může Košvance skoro adorovat, zatímco druhý ho nezúčastněně přehlíží.

Ovšem pokud se originality týká, je zapotřebí upozornit na Košvancovu karikaturní a ilustrátorskou činnost. V této kategorii, která je také, i když v poměrně malém měřítku, na výstavě zastoupena, se Vlastimil Košvanec projevuje nejosobitěji a také nejzajímavěji. V jeho karikaturách se grandiózně uplatňuje kresebný talent, umocněný pak ironickým sarkasmem, který dokáže uplatnit i sám na sebe. Jeho karikatury tedy paradoxně nejvíce vypovídají o složitém nitru umělce Vlastimila Košvance.

Karikatura V. Košvance: A.Macek v redakci Rudého práva s A. Zápotockým, B. Šmeralem a J. Horou. (Odpadkový koš vpravo dole nese rysy autora V. Košvance.
Zdroj: ČT24/České kulturní centrum Praha

Mistrovská díla Vlastimila Košvance jsou vystavena v galerii Českého centra v Rytířské ulici, v Muzeu Bedřicha Smetany na Lávce a v Italském kulturním institutu do 7. června 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...