Vlasta Třešňák má co říct

Praha - Nová kniha nazvaná To je hezký, ne? čtenářům přiblíží životní příběh písničkáře, spisovatele a výtvarníka Vlastimila Třešňáka. Novinka rozšířila sérii knižních rozhovorů s muzikanty, které sepsal publicista Ondřej Bezr. Autor dříve vydal knihu Pětadvacet obsahující stejný počet rozhovorů se zajímavými osobnostmi české hudební scény. Dalšími objekty jeho zájmu byli rocker, výtvarník a bývalý herec Marek Brodský a zpěvák Vladimír Mišík.

Bezr s Třešňákem za uplynulé dva roky natočil asi 15 hodin povídání, jež poté upravil do knižní podoby. „Vlasta se při svém vstupu do textu hodně přiblížil stylu, který čtenáři znají z jeho knížek, a já si myslím, že mu to pomohlo. Nasunul tam své typické refrény a stavbu vět i větších celků,“ uvedl Bezr.

Třešňákovo vyprávění v knize Bezr rozčlenil sérií kratších rozhovorů s Třešňákovými příbuznými, kolegy a přáteli, jež jeho příběh usazují do dalších souvislostí. Součástí svazku je i řada černobílých fotografií, rejstřík, kompletní přehled Třešňákovy diskografie a bibliografie a dokonce torzo komiksu.

Třešňák s hudbou začínal na sklonku 60. let. V roce 1974 však byl zbaven možnosti oficiálně vystupovat. Jeho nekonformnost a především podpis pod Chartou 77 byly pro tehdejší režim natolik nepřijatelné, že jej násilně přinutil opustit Československo. Usadil se ve Švédsku, později žil v Německu. Počátkem 90. let se vrátil zpět do vlasti, stále však zůstal „poddaným švédského krále“ a střídavě se věnuje všem třem svým oborům.

„Žene mě nějaký biorytmus. Já se probudím a mám chuť malovat, psát, skládat, ale většinou nemám chuť na nic než na dršťkovou polívku,“ konstatoval Třešňák. „Navíc mě tyhle disciplíny dohromady uživí, kdežto žádná z nich samostatně, ať je to malování, psaní, hraní, by mě neuživila. A já už nechci dělat přidavače zedníkům, tak radši pracuju doma, případně před publikem,“ prohlásil.

Třešňák letos vydal své páté album Skopolamin a často vystupuje s doprovodnou rockovou kapelou. Nezapomíná ani na malování a literaturu. „Teď si natahuju plátno na rám, budu malovat. Mám před výstavami, v hlavě mám vymyšlené obrazy a v počítači rozdělanou knihu, ale nikdo na mě nespěchá, abych ji už dodělal,“ dodal Třešňák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...