Vlasta Třešňák má co říct

Praha - Nová kniha nazvaná To je hezký, ne? čtenářům přiblíží životní příběh písničkáře, spisovatele a výtvarníka Vlastimila Třešňáka. Novinka rozšířila sérii knižních rozhovorů s muzikanty, které sepsal publicista Ondřej Bezr. Autor dříve vydal knihu Pětadvacet obsahující stejný počet rozhovorů se zajímavými osobnostmi české hudební scény. Dalšími objekty jeho zájmu byli rocker, výtvarník a bývalý herec Marek Brodský a zpěvák Vladimír Mišík.

Bezr s Třešňákem za uplynulé dva roky natočil asi 15 hodin povídání, jež poté upravil do knižní podoby. „Vlasta se při svém vstupu do textu hodně přiblížil stylu, který čtenáři znají z jeho knížek, a já si myslím, že mu to pomohlo. Nasunul tam své typické refrény a stavbu vět i větších celků,“ uvedl Bezr.

Třešňákovo vyprávění v knize Bezr rozčlenil sérií kratších rozhovorů s Třešňákovými příbuznými, kolegy a přáteli, jež jeho příběh usazují do dalších souvislostí. Součástí svazku je i řada černobílých fotografií, rejstřík, kompletní přehled Třešňákovy diskografie a bibliografie a dokonce torzo komiksu.

Třešňák s hudbou začínal na sklonku 60. let. V roce 1974 však byl zbaven možnosti oficiálně vystupovat. Jeho nekonformnost a především podpis pod Chartou 77 byly pro tehdejší režim natolik nepřijatelné, že jej násilně přinutil opustit Československo. Usadil se ve Švédsku, později žil v Německu. Počátkem 90. let se vrátil zpět do vlasti, stále však zůstal „poddaným švédského krále“ a střídavě se věnuje všem třem svým oborům.

„Žene mě nějaký biorytmus. Já se probudím a mám chuť malovat, psát, skládat, ale většinou nemám chuť na nic než na dršťkovou polívku,“ konstatoval Třešňák. „Navíc mě tyhle disciplíny dohromady uživí, kdežto žádná z nich samostatně, ať je to malování, psaní, hraní, by mě neuživila. A já už nechci dělat přidavače zedníkům, tak radši pracuju doma, případně před publikem,“ prohlásil.

Třešňák letos vydal své páté album Skopolamin a často vystupuje s doprovodnou rockovou kapelou. Nezapomíná ani na malování a literaturu. „Teď si natahuju plátno na rám, budu malovat. Mám před výstavami, v hlavě mám vymyšlené obrazy a v počítači rozdělanou knihu, ale nikdo na mě nespěchá, abych ji už dodělal,“ dodal Třešňák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...