Violoncellista Bárta otevřel po více než 20 letech konzervu s Bachem

Nahrávám video

Violoncellista Jiří Bárta znovu nahrál komplet suit Johanna Sebastiana Bacha. Vyzrálejší díky profesním a interpretačním zkušenostem se vrátil k repertoáru, který zaznamenal na nahrávku už před třiadvaceti lety. Navíc tentokrát díla barokního skladatele hraje na barokní violoncello. Bachovy suity jsou celoživotní úkol, podotýká v rozhovoru pro Události v kultuře.

Ne každý z violoncellistů uspěje v takovém úkolu, jakým je nahrání Bachových suit. Měl jsi  s nimi ale v druhé polovině devadesátých let u kritiky úspěch. Proč ses rozhodl je nahrát znovu? 

V momentě, kdy jsem tenkrát suity dotočil, jsem měl pocit, že je musím udělat ještě jednou a jinak. Možná má takový pocit člověk při téměř každém koncertě, zvláště pak u nahrávky, protože vědomí, že tady zůstane a opakovaně si ji někdo poslechne, je stresující. 

Hudba je sice živý produkt, takže na nahrávku vlastně nepatří, ale jsem zároveň takový hifista, miluju hudební konzervy a nedovedu si představit život bez zaznamenané hudby. A Bach je tak specifický, že vybízí k tomu, zkusit ho v určité životní fázi uchopit jinak, nechci říct lépe. Většina cellistů se k Bachovým suitám vracela vícekrát, třeba János Starker je natočil čtyřikrát. 

V čem se vztah k Bachovým suitám posunul u tebe, kromě toho, že je hraješ na jiný nástroj? 

Nástroj je pro ten posun signifikantní. Už od dob na konzervatoři jsem se zaobíral takzvanou autentickou interpretací, učaroval mě – a dodnes si myslím, že je to vrchol bachovských nahrávek – holandský violoncellista Anner Bylsma. Když jsem přistupoval k první nahrávce, hrál jsem na nástroj, který byl sice také starý, ale měl kovové struny, normální smyčec a další věci, co přišly až mnohem později než v Bachově době. Vlastně jsem fingoval ideál zvuku barokního violoncella a pořád jsem se ptal sám sebe: Není to moc? Nejsem moc agresivní? Nevibruju příliš?

Nahrávám video

Kdežto teď jsem konečně uchopil instrument, který se v té době používal. Je to starý pražský nástroj začátku osmnáctého století, s kopií barokního smyčce, replikami barokních strun, které se dělají podle receptur dochovaných z té doby. Kromě jediného kompromisu, kdy šestá suita je psaná pro pětistrunný nástroj, hraju ji ale na čtyřstrunné violoncello se všemi plusy i minusy. Za plusy považuju, že je zachovaná zvuková soudržnost nahrávky, ale samozřejmě přicházejí k tomu technické obtíže, některé akordy se velice špatně chytají a tak dále.

Teď už jsi spokojen? Je tohle tvoje poslední verze Bachových suit, nebo se k nim ještě za dalších několik let vrátíš?

Když bude šance. Je to nekonečný úkol.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
včera v 09:00‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.