Violoncellista Bárta otevřel po více než 20 letech konzervu s Bachem

Nahrávám video

Violoncellista Jiří Bárta znovu nahrál komplet suit Johanna Sebastiana Bacha. Vyzrálejší díky profesním a interpretačním zkušenostem se vrátil k repertoáru, který zaznamenal na nahrávku už před třiadvaceti lety. Navíc tentokrát díla barokního skladatele hraje na barokní violoncello. Bachovy suity jsou celoživotní úkol, podotýká v rozhovoru pro Události v kultuře.

Ne každý z violoncellistů uspěje v takovém úkolu, jakým je nahrání Bachových suit. Měl jsi  s nimi ale v druhé polovině devadesátých let u kritiky úspěch. Proč ses rozhodl je nahrát znovu? 

V momentě, kdy jsem tenkrát suity dotočil, jsem měl pocit, že je musím udělat ještě jednou a jinak. Možná má takový pocit člověk při téměř každém koncertě, zvláště pak u nahrávky, protože vědomí, že tady zůstane a opakovaně si ji někdo poslechne, je stresující. 

Hudba je sice živý produkt, takže na nahrávku vlastně nepatří, ale jsem zároveň takový hifista, miluju hudební konzervy a nedovedu si představit život bez zaznamenané hudby. A Bach je tak specifický, že vybízí k tomu, zkusit ho v určité životní fázi uchopit jinak, nechci říct lépe. Většina cellistů se k Bachovým suitám vracela vícekrát, třeba János Starker je natočil čtyřikrát. 

V čem se vztah k Bachovým suitám posunul u tebe, kromě toho, že je hraješ na jiný nástroj? 

Nástroj je pro ten posun signifikantní. Už od dob na konzervatoři jsem se zaobíral takzvanou autentickou interpretací, učaroval mě – a dodnes si myslím, že je to vrchol bachovských nahrávek – holandský violoncellista Anner Bylsma. Když jsem přistupoval k první nahrávce, hrál jsem na nástroj, který byl sice také starý, ale měl kovové struny, normální smyčec a další věci, co přišly až mnohem později než v Bachově době. Vlastně jsem fingoval ideál zvuku barokního violoncella a pořád jsem se ptal sám sebe: Není to moc? Nejsem moc agresivní? Nevibruju příliš?

Nahrávám video

Kdežto teď jsem konečně uchopil instrument, který se v té době používal. Je to starý pražský nástroj začátku osmnáctého století, s kopií barokního smyčce, replikami barokních strun, které se dělají podle receptur dochovaných z té doby. Kromě jediného kompromisu, kdy šestá suita je psaná pro pětistrunný nástroj, hraju ji ale na čtyřstrunné violoncello se všemi plusy i minusy. Za plusy považuju, že je zachovaná zvuková soudržnost nahrávky, ale samozřejmě přicházejí k tomu technické obtíže, některé akordy se velice špatně chytají a tak dále.

Teď už jsi spokojen? Je tohle tvoje poslední verze Bachových suit, nebo se k nim ještě za dalších několik let vrátíš?

Když bude šance. Je to nekonečný úkol.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zde leží Dobby.“ Na žádost fanoušků Pottera posunuli podmořský kabel

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem. Měl totiž procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy korun) nyní místo toho vede v blízkosti možných lidských ostatků z doby bronzové.
před 15 hhodinami

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
před 20 hhodinami

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
před 21 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
včera v 07:00

Víme, že musíme něco dělat, ale chybí systém, říká krajinářská architektka k ochlazování měst

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.
včera v 06:30

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
10. 8. 2026Aktualizováno10. 8. 2026

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.