Vidím nevidím. Tma na fantazii neubírá

Praha - Jak by vypadaly obyčejné věci, kdybyste je nikdy neviděli? Ptají se tvůrci nového představení pro děti v Laterně magice. Vypráví o nevidomé holčičce Agátce a o jejích představách o světě, který může jen nahmatat a slyšet. Inscenaci Vidím nevidím připravila režisérka a animátorka Maria Procházková podle knihy své tety, spisovatelky Ivy Procházkové.

Kromě animovaných projektů, jakým jsou třeba pořady ČT Evropské a České pexeso, natočila Maria Procházková taká dva celovečerní filmy (Žralok v hlavě, Kdopak by se vlka bál), v nichž hrané scény doplňují animované sekvence. Podobně provázený svět herců a animace, navíc doplněný o prvky černého divadla, vytvořila Procházková také v inscenaci Vidím nevidím.

Příběh malé Agátky z knihy Ivy Procházkové Pět minut před večeří zamýšlela původně prý zpracovat jako film. „Hraný film mi ale nedával tolik výtvarných možností a především ve filmu nefunguje tma, která v tomto příběhu hraje podstatnou roli. Takže když mě napadla Laterna, bylo to jasné a mohla jsem naopak rozehrát některé motivy podrobněji. V Laterně máme živý kontakt s hlavní představitelkou, můžeme pracovat s hranicí tmy a světla, používat projekce, černé divadlo a vše umocňovat a doslovovat hudbou, ruchy,“ vysvětlila režisérka a scenáristka projektu, proč se nakonec rozhodla pro divadlení adaptaci. Jde pro ni o první tak rozsáhlou zkušenost s divadlem.

Podle Procházkové je Laterna magika to, co v kině 3D promítání. Díky naddimenzovaným rekvizitám, důmyslným kostýmům a animacím ožívá na jevišti fantastický svět představ malé Agátky, která pozná tatínka podle nosu a myslí si, že poštovní schránka kouše anebo že vás může strom chytit za vlasy.  

Hlavní dětskou roli alternují osmiletá Rozárka Husáková a sedmiletá Ada Matoušů. Maminku hraje Linda Rybová a tatínka Tomáš Měcháček. V roli doktora se ještě objeví Milan Slepička. Choreografii vytvořil Zdeněk Prkeš, hudbu složil Marek Doubrava. Scéna je dílem Jana Novotného a kostýmy navrhla Simona Rybáková.

Inscenace Vidím nevidím je určena pro děti od pěti let. „Je o objevování, poznávání a radování se ze světa kolem nás. O prchavých okamžicích, které nás něčím zaujmou, i o prožitcích, vjemech, které pro nás znamenají domov, kam se rádi vracíme. A pro mě osobně je to hodně o lásce, když se cítíte moc milováni, je vám dobře na světě, ať se děje cokoli,“ říká Maria Procházková.

Nahrávám video
Reportáž Jiřího Svobody
Zdroj: ČT24

V premiéře ožije Agátčin svět fantazie v pátek 14. února. Laterna magika plánuje do budoucna také sérii představení s tlumočením do znakové řeči. Na neslyšící diváky myslela Procházková už při kinodistribuci svého posledního celovečerného snímku Kdopak by se vlka bál - do kin šel také v kopiích s titulky a tlumočením do znakové řeči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
před 15 hhodinami

Umělcům prospívá, když jsou trošku pošramocení, míní Anna Geislerová

V herectví jsem náročná na sebe i na ostatní, přiznává Anna Geislerová. Věkem se přitom mění, jak svou profesi vnímá. Nejen o herectví mluvila s Janou Peroutkovou v pořadu Interview ČT24 speciál.
31. 3. 2026

V zájmu dítěte. ČT točí seriál o sociálních pracovnících jako detektivku

Česká televize natáčí nový detektivní seriál V zájmu dítěte. Zločiny v něm ale nevyšetřuje policie, nýbrž sociální pracovníci. Osmidílná novinka totiž sleduje úřadníky Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaného OSPOD. Ti řeší případy těch nejzranitelnějších obětí ve fiktivním malém městě.
31. 3. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026
Načítání...