Vídeň - Ve vídeňské Albertině je od středy k vidění na 150 obrazů známého belgického surrealisty Reného Magritta (1898-1967), včetně jeho slavné provokace Toto není fajfka. Výstava se soustřeďuje na tematiku zahalování a odhalování, na vizuální lomy a erotiku, využívání vzorů a opakujících se předmětů. Součástí výstavy jsou umělcovy kresby a koláže, předváděné fotografie a filmy. Výstava potrvá až do 26. února příštího roku.
Magrittovy obrazy jsou dnes vedle Dalího největšími ikonami surrealismu. Jeho raná díla byla tvořena pro reklamní branži a inspiraci čerpal z popkultury. „Zajímalo ho mysterium skutečnosti, tajemství každodennosti, to, že i věci naší běžné denní zkušenosti mají v sobě něco absurdního, ironického, a to je to, proč se Magritte stal tak populárním. Lidé znovu nacházejí sami sebe tím, že v jeho obrazech poznávají, o čem snili,“ říká ředitel Albertina Klaus Albrecht Schöder.
Tajemný Belgičan zkoumal lidský rozum. Zajímaly ho stereotypy pohledu, jeho omezenost a hlavně hranice myšlení. To vše ukazoval na nejbanálnějších předmětech. V nich hledal tajemství, díky němuž něco jako skutečnost teprve vzniká. To, že něco nevidíme, říkával Magritte, ještě nutně neznamená, že se to vyhýbá našemu pohledu. Proto pro něj také nebylo důležité jak malovat, ale co malovat. „Například fajfka, banální nápad. Nebo krajina mezi nocí a dnem, velmi jednoduché, ale také fantasticky provedené a namalované. A to právě Magritte dělá: že složité filozofické problémy dokáže převést do velmi pochopitelné podoby,“ říká kurátor výstavy Christoph Grunenberg.
