Vávra vyrazil směr Karlštejn, Hanák na brigádu. Před třiceti lety vznikla Pražská pětka

Nahrávám video
Před třiceti lety vznikl snímek Pražská pětka
Zdroj: ČT24

Pět amatérských divadel Sklep, Křeč, Mimóza, Vpřed a Kolotoč před třiceti lety vtipně a drze vyprávělo o brigádě na venkově nebo výletě na Karlštejn. Film Pražská pětka pod režií Tomáše Vorla se sice po půlročním zákazu do kin probojoval až v roce 1989, ale vznikal už na jaře 1988.

Během 80. let vybujelo z komunistického podzemí svérázné umělecké hnutí, které v sobě stmelilo řadu nekonformních mladých lidí a definovalo se názvem „Pražská 5“. Díky specifickému humoru a tradicí nezatížené poetice se pět souborů Sklep, Křeč, Mimóza, Vpřed a Kolotoč zařadilo k oblíbeným pražským scénám. Během roku 1988 pak jejich umělecký výraz dostal i filmovou podobu.

„Vznik Pražské pětky byl absurdní a nečekaný. To jsem ještě studoval FAMU a přišel Karel Czaban, vedoucí tvůrčí skupiny z Barrandova, jestli nechci natočit videoklip. Já jsem řekl, že znám pět divadel a natočili bychom pět videoklipů. On řekl, abychom přinesli scénář. Tak jsem zadal šéfům všech pěti divadel, aby napsali scénář na klip, a oni mi napsali scénář na celovečerní film,“ vypráví režisér a herec Tomáš Vorel.

Pantomimická skupina Mimóza sehrála grotesku o strastiplném výletě jedné pražské rodinky v čele s Evou Holubovou a Davidem Vávrou „Směr Karlštejn“, výtvarné divadlo Kolotoč připravilo stylizované výtvarné vystoupení „Bersidejsi“, recitační skupina Vpřed veršovala satiru „Oldův večírek“ o chlapci, který pracuje jako údržbář v hotelu, a baletní jednotka Křeč tančila podobenství nazvané „Barvy“.

„Ta doba byla šedivá a bylo potřeba si dělat radost. Občas jsem to říkal v souvislosti s naším divadlem, ale platí to i pro Barvy, že my jsme si vytvářeli ve společnosti nějaký hrad, utíkali jsme se dovnitř a tam jsme mohli dělat, co jsme chtěli, svoje slavnosti, svůj svět,“ říká režisér a choreograf Michal Caban, který na vznik Pražské pětky vzpomínal v pořadu Kultura+.

Pátou povídkou „Na brigádě“ je parodie divadla Sklep na budovatelské filmy 50. let 20. století. Tramp (Tomáš Hanák) stopne autobus plný brigádníků, kteří jedou z města pomoci zemědělcům při žních. V dalších rolích se v Pražské pětce objevili třeba Milan Šteindler, Martin Dejdar, Zdeněk Marek, Radim Vašinka nebo Aleš Najbrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 22 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026
Načítání...