V Los Angeles mohou na operu zajít i neslyšící diváci. Operní představení tu totiž poprvé uvádí i v americkém znakovém jazyce. Zpěváky doprovází neslyšící herci ze souboru Deaf West Theatre. Pro premiéru vybrali operu Fidelio, kterou Ludwig van Beethoven složil už téměř bez sluchu.
Překlad opery pro neslyšící nespočívá jen ve slovech, ale i ve zprostředkování tempa či síly hlasu. Herci z Deaf West Theatre se tak museli naučit rozeznávat a udržet různé rytmy. „Zpěváci často drží nějaké slovo v jedné době, jindy ho naopak rozfázují a nedrží tak dlouho. Snažit se to všechno zapamatovat je velmi obtížné. Je tohle slovo na čtyři doby, nebo na dvě?“ vysvětluje náročnost nastudování neslyšící herečka Amelia Hensleyová.
Neslyšící se v ději orientují díky vibracím i asistentům, kteří v zákulisí pomáhají držet rytmus a hlídají i gesta dirigenta, jehož pokyny mohou účinkující zároveň sledovat na monitoru.
Režisér DJ Kurs nepochybuje, že zhlédnutí Fidelia v úpravě pro lidi se sluchovým postižením přinese nové poznání i těm, kteří žádné problémy se sluchem nemají. Znakování přirovnává k taneční choreografii – překlad pomocí vizuálního jazyka považuje za poetičtější než pouhé titulky.
Lepší než kniha
„Opravdu mám pocit, že vidět jedno z našich vystoupení je tím nejlepším způsobem, jak světu ukázat náš jazyk a kulturu. Myslím, že dvě hodiny v jednom z našich divadel jsou lepší než například přečtení pěti set stránek knihy o neslyšící komunitě,“ domnívá se.
Neslyšící si mohou poslechnout i českou hudbu. Například Radio Wave přetlumočilo před několika lety do uměleckého znakového jazyka skladby od kapel Květy, Houpací koně, Planety a Leto. Do znakového jazyka překládá některá svá představení také pražské divadlo Semafor. A na děti myslí každé Vánoce Česká televize novou pohádkou pro sluchově postižené děti i jejich rodiče. Hrají ji neslyšící herci.
