V basketbalovém Zlatém podrazu se hraje o lásku, zápas pískají dvě totality

Nahrávám video

Příběh o basketbalu, vášnivé lásce nejenom k tomuto sportu a životě ve stínu dvou totalit slibuje drama Zlatý podraz. Snímek v režii Radima Špačka se inspiruje skutečnými událostmi z prostředí československé košíkové. Kina novinku uvádí od 25. října.

Režisér Radim Špaček se do minulosti, která vystavuje hrdiny zkouškám, vypravuje ve svých filmech opakovaně. V Poutech prostřednictvím psychopatického estébáka navodil dusnou atmosféru osmdesátých let. Podobně jako v seriálu Svět pod hlavou, který spolurežíroval. Naposledy se před čtyřmi lety vrátil na devadesátková Místa.

Dost basketbalu i lásky

Špaček si režijně doposud vybíral spíše komorněji pojaté snímky, Zlatý podraz v tomto smyslu svou výpravností a početným komparzem z jeho filmografie vybočuje. „Byla ve mně občas malá dušička,“ přiznává o natáčení. „Nejvíce mě asi přitahovala ta doba, tedy čtyřicátá a padesátá léta, a také právě to, že takhle velký, drahý a nároční film jsem ještě nedělal,“ podotkl, co ho k režii přesvědčilo.

Filmový příběh začíná v roce 1938. Hlavní linií je osudová láska mladého právníka a sportovce (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patrycja Volny). Seznámí se s ní v Ženevě, kde českoslovenští basketbalisté získali dosud své jediné zlato z evropského šampionátu.

Nahrávám video

„Je to vyvážené,“ poznamenává Špaček k otázce, zda ve sportovní romanci převažuje sport nebo vztahy. „Basketbalových zápasů máme několik: dva zápasy z mistrovství Evropy v Ženevě v roce 1946 a jeden důležitý zápas z Paříže z mistrovství Evropy se Sovětským svazem. Takže opravdového basketbalu – kdy například hraje Jiří Welsch a další profihráči s herci, kteří se to naučili, půl roku chodili na trénink – je tam docela dost. Ale zároveň je tam i trochu politiky a hlavně láska.“

Do života nejen zamilované dvojice zasáhnou především trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý). Příběh vrcholí rokem 1951, kdy českoslovenští basketbalisté nastupují ve finále mistrovství Evropy v Paříži proti Sovětskému svazu.

Nebáli se odvahy

„Ti kluci si šli za svým, a ačkoli museli plnit povinnosti, které jim komunistický režim uděloval, nevzdali se,“ říká herec Zdeněk Piškula, který si zahrál jednoho z basketbalistů. „Prostě se nebáli své odvahy,“ doplnil Filip Březina s odkazem na název knižní předlohy.

Před čtyřmi roky ji sepsali Jiří Závozda a Jakub Bažant, kteří jsou také scenáristy filmu, spolu s Kristinou Nedvědovou. „Vycházeli jsme z reálných událostí. Chtěli jsme ještě víc, než to nakonec vyšlo, nicméně i tak platí, že příběh se ze sedmdesáti osmdesáti procent opírá opravdu o události, které se takto staly. Postavy jsou ale bývalými reprezentanty spíše inspirovány,“ uvedl Bažant.

Nahrávám video

Zlatý podraz vznikl v koprodukci České televize. V dalších rolích se představují také například Jan Hartl, Alena Mihulová, Jiří Roskot nebo Josef Abrhám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 1 hhodinou

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 4 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 20 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...