V basketbalovém Zlatém podrazu se hraje o lásku, zápas pískají dvě totality

Nahrávám video

Příběh o basketbalu, vášnivé lásce nejenom k tomuto sportu a životě ve stínu dvou totalit slibuje drama Zlatý podraz. Snímek v režii Radima Špačka se inspiruje skutečnými událostmi z prostředí československé košíkové. Kina novinku uvádí od 25. října.

Režisér Radim Špaček se do minulosti, která vystavuje hrdiny zkouškám, vypravuje ve svých filmech opakovaně. V Poutech prostřednictvím psychopatického estébáka navodil dusnou atmosféru osmdesátých let. Podobně jako v seriálu Svět pod hlavou, který spolurežíroval. Naposledy se před čtyřmi lety vrátil na devadesátková Místa.

Dost basketbalu i lásky

Špaček si režijně doposud vybíral spíše komorněji pojaté snímky, Zlatý podraz v tomto smyslu svou výpravností a početným komparzem z jeho filmografie vybočuje. „Byla ve mně občas malá dušička,“ přiznává o natáčení. „Nejvíce mě asi přitahovala ta doba, tedy čtyřicátá a padesátá léta, a také právě to, že takhle velký, drahý a nároční film jsem ještě nedělal,“ podotkl, co ho k režii přesvědčilo.

Filmový příběh začíná v roce 1938. Hlavní linií je osudová láska mladého právníka a sportovce (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patrycja Volny). Seznámí se s ní v Ženevě, kde českoslovenští basketbalisté získali dosud své jediné zlato z evropského šampionátu.

Nahrávám video

„Je to vyvážené,“ poznamenává Špaček k otázce, zda ve sportovní romanci převažuje sport nebo vztahy. „Basketbalových zápasů máme několik: dva zápasy z mistrovství Evropy v Ženevě v roce 1946 a jeden důležitý zápas z Paříže z mistrovství Evropy se Sovětským svazem. Takže opravdového basketbalu – kdy například hraje Jiří Welsch a další profihráči s herci, kteří se to naučili, půl roku chodili na trénink – je tam docela dost. Ale zároveň je tam i trochu politiky a hlavně láska.“

Do života nejen zamilované dvojice zasáhnou především trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý). Příběh vrcholí rokem 1951, kdy českoslovenští basketbalisté nastupují ve finále mistrovství Evropy v Paříži proti Sovětskému svazu.

Nebáli se odvahy

„Ti kluci si šli za svým, a ačkoli museli plnit povinnosti, které jim komunistický režim uděloval, nevzdali se,“ říká herec Zdeněk Piškula, který si zahrál jednoho z basketbalistů. „Prostě se nebáli své odvahy,“ doplnil Filip Březina s odkazem na název knižní předlohy.

Před čtyřmi roky ji sepsali Jiří Závozda a Jakub Bažant, kteří jsou také scenáristy filmu, spolu s Kristinou Nedvědovou. „Vycházeli jsme z reálných událostí. Chtěli jsme ještě víc, než to nakonec vyšlo, nicméně i tak platí, že příběh se ze sedmdesáti osmdesáti procent opírá opravdu o události, které se takto staly. Postavy jsou ale bývalými reprezentanty spíše inspirovány,“ uvedl Bažant.

Nahrávám video

Zlatý podraz vznikl v koprodukci České televize. V dalších rolích se představují také například Jan Hartl, Alena Mihulová, Jiří Roskot nebo Josef Abrhám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...