V basketbalovém Zlatém podrazu se hraje o lásku, zápas pískají dvě totality

3 minuty
Trailer: Zlatý podraz
Zdroj: ČT24

Příběh o basketbalu, vášnivé lásce nejenom k tomuto sportu a životě ve stínu dvou totalit slibuje drama Zlatý podraz. Snímek v režii Radima Špačka se inspiruje skutečnými událostmi z prostředí československé košíkové. Kina novinku uvádí od 25. října.

Režisér Radim Špaček se do minulosti, která vystavuje hrdiny zkouškám, vypravuje ve svých filmech opakovaně. V Poutech prostřednictvím psychopatického estébáka navodil dusnou atmosféru osmdesátých let. Podobně jako v seriálu Svět pod hlavou, který spolurežíroval. Naposledy se před čtyřmi lety vrátil na devadesátková Místa.

Dost basketbalu i lásky

Špaček si režijně doposud vybíral spíše komorněji pojaté snímky, Zlatý podraz v tomto smyslu svou výpravností a početným komparzem z jeho filmografie vybočuje. „Byla ve mně občas malá dušička,“ přiznává o natáčení. „Nejvíce mě asi přitahovala ta doba, tedy čtyřicátá a padesátá léta, a také právě to, že takhle velký, drahý a nároční film jsem ještě nedělal,“ podotkl, co ho k režii přesvědčilo.

Filmový příběh začíná v roce 1938. Hlavní linií je osudová láska mladého právníka a sportovce (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patrycja Volny). Seznámí se s ní v Ženevě, kde českoslovenští basketbalisté získali dosud své jediné zlato z evropského šampionátu.

5 minut
Herci a tvůrci o filmu Zlatý podraz
Zdroj: ČT24

„Je to vyvážené,“ poznamenává Špaček k otázce, zda ve sportovní romanci převažuje sport nebo vztahy. „Basketbalových zápasů máme několik: dva zápasy z mistrovství Evropy v Ženevě v roce 1946 a jeden důležitý zápas z Paříže z mistrovství Evropy se Sovětským svazem. Takže opravdového basketbalu – kdy například hraje Jiří Welsch a další profihráči s herci, kteří se to naučili, půl roku chodili na trénink – je tam docela dost. Ale zároveň je tam i trochu politiky a hlavně láska.“

Do života nejen zamilované dvojice zasáhnou především trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý). Příběh vrcholí rokem 1951, kdy českoslovenští basketbalisté nastupují ve finále mistrovství Evropy v Paříži proti Sovětskému svazu.

Nebáli se odvahy

„Ti kluci si šli za svým, a ačkoli museli plnit povinnosti, které jim komunistický režim uděloval, nevzdali se,“ říká herec Zdeněk Piškula, který si zahrál jednoho z basketbalistů. „Prostě se nebáli své odvahy,“ doplnil Filip Březina s odkazem na název knižní předlohy.

Před čtyřmi roky ji sepsali Jiří Závozda a Jakub Bažant, kteří jsou také scenáristy filmu, spolu s Kristinou Nedvědovou. „Vycházeli jsme z reálných událostí. Chtěli jsme ještě víc, než to nakonec vyšlo, nicméně i tak platí, že příběh se ze sedmdesáti osmdesáti procent opírá opravdu o události, které se takto staly. Postavy jsou ale bývalými reprezentanty spíše inspirovány,“ uvedl Bažant.

4 minuty
Režisér Radim Špaček: Opravdového basketbalu je ve filmu dost
Zdroj: ČT24

Zlatý podraz vznikl v koprodukci České televize. V dalších rolích se představují také například Jan Hartl, Alena Mihulová, Jiří Roskot nebo Josef Abrhám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 14 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 15 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
včera v 06:30

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026
Načítání...