Unikátní tamburaši ze Studénky drnkají už sto let

Studénka - Výjimeční tamburaši ze Studénky oslavili sté výročí. Tamní orchestr Brač spolu s Pražskými tamburaši je u nás raritou. Z původní stovky souborů originálních drnkacích nástrojů totiž zůstaly v České republice poslední dva. Brač ze Studénky přitom vyhrává mezinárodní soutěže a historické nástroje doplňuje zcela proti zvyklostem saxofonem nebo bicími.

Tamburaši ve Studénce zůstávají naprostým unikátem, protože jako jediní z celé Evropy stále hrají na původní historické nástroje. Naproti tomu v zemích bývalé Jugoslávie, odkud muziku do Česka přivezli pradědové sloužící vojnu ještě za Rakouska-Uherska, jsou všechny staré nástroje uložené v muzeích.

  • „My máme ve Studénce největší notový archiv i největší sbírku tamburašských nástrojů,“ říká bývalý dirigent Milan Gelnar: „Já jsem to sháněl po celé republice.“

Ještě donedávna byly na našem území tři tamburašské muziky. Plzeňský soubor ale nedávno skončil. Na vině bylo velmi pokročilé stáří jeho členů. To se však rozhodně netýká souboru Brač ve Studénce, kde má o hru na tamburašské nástroje zájem i nejmladší generace. „Pro Studénku je to opravdu rodinné stříbro. Celé dynastie hrály a hrají a Studeňáci tu muziku znají,“ říká členka orchestru Hana Burdová.

Tambura je strunný nástroj podobný loutně. Až do devatenáctého století se používala jako sólový nástroj a sloužila jako doprovod zpěvu a tance. V devatenáctém století se pak souběžně v několika zemích vyvíjejí nová hudební seskupení: v Rusku jsou to hráči na balalajky, v západní Evropě hráči na loutny, v Itálii vznikají mandolínové orchestry.

První chorvatský tamburašský orchestr dal dohromady v chorvatské Slavonii v roce 1847 a tehdy čítal šest členů. Tamburašské hudbě se začalo oficiálně vyučovat roku 1882 na univerzitě v Záhřebu. Originální muzika brzy začala pronikat i za hranice Chorvatska.

Další informace hledejte na webu souboru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 7 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...