Unikátní tamburaši ze Studénky drnkají už sto let

Studénka - Výjimeční tamburaši ze Studénky oslavili sté výročí. Tamní orchestr Brač spolu s Pražskými tamburaši je u nás raritou. Z původní stovky souborů originálních drnkacích nástrojů totiž zůstaly v České republice poslední dva. Brač ze Studénky přitom vyhrává mezinárodní soutěže a historické nástroje doplňuje zcela proti zvyklostem saxofonem nebo bicími.

Tamburaši ve Studénce zůstávají naprostým unikátem, protože jako jediní z celé Evropy stále hrají na původní historické nástroje. Naproti tomu v zemích bývalé Jugoslávie, odkud muziku do Česka přivezli pradědové sloužící vojnu ještě za Rakouska-Uherska, jsou všechny staré nástroje uložené v muzeích.

  • „My máme ve Studénce největší notový archiv i největší sbírku tamburašských nástrojů,“ říká bývalý dirigent Milan Gelnar: „Já jsem to sháněl po celé republice.“

Ještě donedávna byly na našem území tři tamburašské muziky. Plzeňský soubor ale nedávno skončil. Na vině bylo velmi pokročilé stáří jeho členů. To se však rozhodně netýká souboru Brač ve Studénce, kde má o hru na tamburašské nástroje zájem i nejmladší generace. „Pro Studénku je to opravdu rodinné stříbro. Celé dynastie hrály a hrají a Studeňáci tu muziku znají,“ říká členka orchestru Hana Burdová.

Tambura je strunný nástroj podobný loutně. Až do devatenáctého století se používala jako sólový nástroj a sloužila jako doprovod zpěvu a tance. V devatenáctém století se pak souběžně v několika zemích vyvíjejí nová hudební seskupení: v Rusku jsou to hráči na balalajky, v západní Evropě hráči na loutny, v Itálii vznikají mandolínové orchestry.

První chorvatský tamburašský orchestr dal dohromady v chorvatské Slavonii v roce 1847 a tehdy čítal šest členů. Tamburašské hudbě se začalo oficiálně vyučovat roku 1882 na univerzitě v Záhřebu. Originální muzika brzy začala pronikat i za hranice Chorvatska.

Další informace hledejte na webu souboru.

2 minuty
Reportáž Kristiny Kačmarské
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...