Umění české reformace - díla, která nečekal osud Husa

Praha – Výstava, která je od 16. prosince otevřena v Císařské konírně Pražského hradu, se zaměřuje na období tzv. české reformace, tedy období českých dějin od husitství do bitvy na Bílé hoře. Téměř sto děl, z nichž mnohá ještě nikdy nebyla vystavena, má být argumentem proti mylnému, ale častému názoru, že během reformace příliš výtvarného umění nekatolických náboženství nevznikalo, a pokud nějaké existovalo, bylo zničeno v pobělohorské době.

Většina unikátních uměleckých děl byla zapůjčena z církevních depozitářů i přímo z kostelů. „Dostali jsme zapůjčené i věci, o nichž se nám ani nesnilo, že by nám je někdo půjčil. Například středovou desku z oltáře sv. Jana Křtitele z Týnského chrámu, který byl centrálním chrámem českých utrakvistů,“ jmenuje jeden ze vzácných exponátů autorka výstavy Kateřina Horníčková.

Expozice chce návštěvníkům nabídnout pohled na tvorbu vzniklou v českém reformačním prostředí – mezi husity, utrakvisty či u radikálních kalvinistů a jednoty bratrské. Představuje díla z významných center českého nekatolictví, jako byly kromě už zmíněného pražského Týnského chrámu také Betlémská kaple, Kutná Hora, Hradec Králové nebo Chrudim. „Je zde shromážděno to nejkrásnější, co v českých zemích vznikalo,“ tvrdí Václav Beránek, vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu.

Autoři výstavy shromáždili na stovku soch, malovaných oltářních desek, iluminovaných rukopisů či artefaktů církevního uměleckého řemesla, z nichž mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé. „Například Klaudiánova mapa Čech z počátku 16. století, která krásně ukazuje konfesní rozdělení tehdejší společnosti podle lokalit,“ doplňuje kurátor Michal Šroněk.

Pod oltářem je největší tma

K dalším vzácnostem patří faksimile Jenského kodexu, Göttingenský kodex, ručně psaný a iluminovaný teologický spis, a také zobrazení Jana Husa. Šroněk upozorňuje například na vzácné zachycení husitského ikonografického námětu v Litoměřickém graduálu z 2. poloviny 16. století: „Všichni známe Husa jako mučedníka na hranici, ale málokdo zná Husa jako světce. Na této krásné iluminaci z Litoměřického graduálu je upalován a současně brán na nebesa, kde sloužil jako klasický přímluvce tohoto světa.“ 

Součástí výstavy je i jediné monumentální vyobrazení Jana Husa na hranici, které se ze středověku dochovalo. Zachyceno je na dvou oltářních křídlech, která pocházejí z kostela sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic na Ústecku. „Musíme se jen divit, jak je možné, že taková věc přežila dobu pobělohorskou,“ přiznává Kateřina Horníčková a vzápětí vysvětluje, že k uchování dopomohla náhoda: „Původně gotický deskový oltář z konce 15. století byl při přestavbě znovu použit na oltářní dveře a přemalován. Teprve ve 20. století, když byly dveře restaurovány, byla raně barokní přemalba sňata a zjistilo se, že je pod ní obraz upálení Jana Husa.“

Českou reformací (zhruba 1380-1620) označujeme období českých dějin od husitství do Bílé hory, v níž hrála velkou politickou i kulturní roli nekatolická vyznání a jejich představitelé. Díky mimořádným historickým okolnostem existovalo v českých zemích v období od husitství do porážky českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře několik křesťanských denominací. Vedle římských katolíků měli právní postavení zajištěno jen utrakvisté, ostatní konfese, jako jednota bratrská, luteráni a kalvinisté, fungovaly mimo zákon jen díky podpoře aristokratických patronů a slabé centrální moci. Příslušníci nekatolických konfesí se pokoušeli o legalizaci svého postavení, což se jim v plné míře podařilo prosadit až v tzv. Rudolfově majestátu o náboženské svobodě vydaném v roce 1609.

Většina tvorby z doby české reformace se dochovala – podobně jako obraz z Roudníků – v interiérech kostelů. „A více v regionech, protože rekatolizační snahy byly více znát v hlavním městě a v centrech, ne tolik v oblastech,“ dodává autorka výstavy. Dochovaná díla nyní církev zapůjčila na výstavu v Císařské konírně, kde si je návštěvníci mohou prohlédnout do 4. dubna 2010.

  • Panna Marie Assumpta (15. století) zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1305/130453.jpg
  • Umění české reformace zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130333.jpg
  • Umění české reformace zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130332.jpg
  • Umění české reformace zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130330.jpg
  • Umění české reformace autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130328.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 10 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 14 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...