Umění české reformace - díla, která nečekal osud Husa

Praha – Výstava, která je od 16. prosince otevřena v Císařské konírně Pražského hradu, se zaměřuje na období tzv. české reformace, tedy období českých dějin od husitství do bitvy na Bílé hoře. Téměř sto děl, z nichž mnohá ještě nikdy nebyla vystavena, má být argumentem proti mylnému, ale častému názoru, že během reformace příliš výtvarného umění nekatolických náboženství nevznikalo, a pokud nějaké existovalo, bylo zničeno v pobělohorské době.

Většina unikátních uměleckých děl byla zapůjčena z církevních depozitářů i přímo z kostelů. „Dostali jsme zapůjčené i věci, o nichž se nám ani nesnilo, že by nám je někdo půjčil. Například středovou desku z oltáře sv. Jana Křtitele z Týnského chrámu, který byl centrálním chrámem českých utrakvistů,“ jmenuje jeden ze vzácných exponátů autorka výstavy Kateřina Horníčková.

Expozice chce návštěvníkům nabídnout pohled na tvorbu vzniklou v českém reformačním prostředí – mezi husity, utrakvisty či u radikálních kalvinistů a jednoty bratrské. Představuje díla z významných center českého nekatolictví, jako byly kromě už zmíněného pražského Týnského chrámu také Betlémská kaple, Kutná Hora, Hradec Králové nebo Chrudim. „Je zde shromážděno to nejkrásnější, co v českých zemích vznikalo,“ tvrdí Václav Beránek, vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu.

Autoři výstavy shromáždili na stovku soch, malovaných oltářních desek, iluminovaných rukopisů či artefaktů církevního uměleckého řemesla, z nichž mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé. „Například Klaudiánova mapa Čech z počátku 16. století, která krásně ukazuje konfesní rozdělení tehdejší společnosti podle lokalit,“ doplňuje kurátor Michal Šroněk.

Pod oltářem je největší tma

K dalším vzácnostem patří faksimile Jenského kodexu, Göttingenský kodex, ručně psaný a iluminovaný teologický spis, a také zobrazení Jana Husa. Šroněk upozorňuje například na vzácné zachycení husitského ikonografického námětu v Litoměřickém graduálu z 2. poloviny 16. století: „Všichni známe Husa jako mučedníka na hranici, ale málokdo zná Husa jako světce. Na této krásné iluminaci z Litoměřického graduálu je upalován a současně brán na nebesa, kde sloužil jako klasický přímluvce tohoto světa.“ 

Součástí výstavy je i jediné monumentální vyobrazení Jana Husa na hranici, které se ze středověku dochovalo. Zachyceno je na dvou oltářních křídlech, která pocházejí z kostela sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic na Ústecku. „Musíme se jen divit, jak je možné, že taková věc přežila dobu pobělohorskou,“ přiznává Kateřina Horníčková a vzápětí vysvětluje, že k uchování dopomohla náhoda: „Původně gotický deskový oltář z konce 15. století byl při přestavbě znovu použit na oltářní dveře a přemalován. Teprve ve 20. století, když byly dveře restaurovány, byla raně barokní přemalba sňata a zjistilo se, že je pod ní obraz upálení Jana Husa.“

Českou reformací (zhruba 1380-1620) označujeme období českých dějin od husitství do Bílé hory, v níž hrála velkou politickou i kulturní roli nekatolická vyznání a jejich představitelé. Díky mimořádným historickým okolnostem existovalo v českých zemích v období od husitství do porážky českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře několik křesťanských denominací. Vedle římských katolíků měli právní postavení zajištěno jen utrakvisté, ostatní konfese, jako jednota bratrská, luteráni a kalvinisté, fungovaly mimo zákon jen díky podpoře aristokratických patronů a slabé centrální moci. Příslušníci nekatolických konfesí se pokoušeli o legalizaci svého postavení, což se jim v plné míře podařilo prosadit až v tzv. Rudolfově majestátu o náboženské svobodě vydaném v roce 1609.

Většina tvorby z doby české reformace se dochovala – podobně jako obraz z Roudníků – v interiérech kostelů. „A více v regionech, protože rekatolizační snahy byly více znát v hlavním městě a v centrech, ne tolik v oblastech,“ dodává autorka výstavy. Dochovaná díla nyní církev zapůjčila na výstavu v Císařské konírně, kde si je návštěvníci mohou prohlédnout do 4. dubna 2010.

  • Panna Marie Assumpta (15. století) zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1305/130453.jpg
  • Umění české reformace zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130333.jpg
  • Umění české reformace zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130332.jpg
  • Umění české reformace zdroj: www.kulturanahrade.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130330.jpg
  • Umění české reformace autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1304/130328.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 12 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 15 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 23 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...