Umělec v Česku tvrdý chleba má

Praha – „Hladový jako herec“, říká jedno české pořekadlo. Ačkoliv si často lidé myslí, že jde o pouhou nadsázku a umělci jsou v Česku za vodou, ukazuje se, že realita je poněkud jiná. Jak se žije domácím filharmonikům, hercům nebo jiným státem placeným umělcům? Jak moc ovlivňují skromné finanční podmínky jejich život?

Ministr financí Kalousek schválil v těchto dnech navýšení platu České filharmonii o jedenáct tisíc. Konečně, chtělo by se asi říci všem zainteresovaným. Hobojistka Jana Brožková souhlasí. „Já si myslím, že filharmonie měla mít tuto výši platu již dávno,“ dodala pro pořad 168 hodin. Platový průměr filharmonika totiž podle ní doposud korespondoval s průměrným platem popeláře. 

Stát se rozhodl filharmonii podporovat ze svého rozpočtu. Už jen kvůli tomu, jaké se těší domácí oblibě a jaké významné postavení i pověst zastává v zahraničí. Jenže platové výměry umělcům nestačily, a tak se mimo hlavní působení v orchestru rozhodli přivydělávat i jinde. 

Nahrávám video

Houslista Jan Jouza přiznává, že pokud si má umělec dovolit platit hypotéku, musí se rozhlížet po kdejakých „kšeftech“. Srdeční záležitosti pak ustupují stranou praktické snaze uživit se.   

Současná odměna se po navýšení pohybuje okolo čtyřiceti tisíc hrubého. A právě díky větší finanční injekci si budou moci filharmonici na seznam přičíst více zastávek mimo republiku. Na cestách stráví ročně v průměru dva měsíce. I přes bídné podmínky, které doposud panovaly v peněženkách filharmoniků, jsou ale nejlépe státem placenými umělci. 

Podstatně hůř si vedou např. herci Národního divadla či Státní opery Praha. Hranici třiceti tisíc hrubého překročí v první zmíněné instituci jen hrstka vyvolených. Není divu, že se tedy herci chytají jiných příležitostí, jako jsou reklamy či seriály. Odměna za jeden natáčecí den je většinou dvojnásobně vyšší, než ta, kterou dostanou v domovském divadle. 

Ivan Vychytil, člen Státní opery, podotýká: „Naše platy nejsou vyšší než patnáct, šestnáct tisíc korun.“ Což je rozhodně v rozporu s myšlenkou, že si žijí jako králové, která podle něj v očích veřejnosti stále platí. 

Pracovní podmínky přitom nejsou vůbec jednoduché. Herci i pěvci většinou celý den zkouší, aby se připravili na večerní představení. Fungují tak nepřetržitě několik hodin v kuse – a to i o víkendu. Platové ohodnocení se s dobou navíc snižuje. „Nemůžeme být spokojení, nejde to,“ kroutí hlavou Vychytil. 

Ministerstvo kultury ale slibuje, že se blýská na lepší časy a utažené opasky si umělci budou moci o něco povolit v co nejbližší době.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 1 hhodinou

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 5 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 20 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...