Sledovat dokument Benjamina Tučka Plán je dost drásající, neboť si velmi zřetelně uvědomíme, jak lehce se necháváme obalamutit, s jakou lhostejností přehlížíme někdy nezvratitelné špatné kroky politiků, čímž přispíváme k jejich osobním ziskům a vlastnímu pocitu bezmoci. Pocit bezmoci byl také startujícím momentem k úmorné pětileté práci, na jejímž konci je obdivuhodný výsledek, který by mohl mít širší dopad, přesahující sály kin.
Tuček totiž pro nás, na základě záměru změny Územního plánu Prahy, odkrývá mechanismy moci. Chvílemi absurdní, jindy dramatická, někdy vskutku neuvěřitelná a pak i hloupá až k popukání podívaná ve svém výsledku burcuje naše zlenivělé vnímání a chování. Ukazuje totiž, že mnoho nežádoucích věcí jsou politici schopni udělat, protože my jim to dovolíme.
Ve filmu Plán režisér sleduje několik zásadních kauz jako například stavbu tunelu Blanka, řešení proluky ve Vršovicích nebo vskutku alarmující netransparentní prodeje veřejných pozemků v Praze 11. Jako kontrapunkt pak Tučkovi slouží sledování proměny pražské náplavky a vznik Bajkazylu na ní nebo rozvoj žižkovského nákladového nádraží a jiných pražských brownfieldů. Z Tučkova dokumentu jasně vyznívá, že za všemi těmi nehoráznými rozhodnutími je vždy konkrétní člověk, ať už je to developer, místní zastupitel, či dokonce primátor. Člověk, který není ničím výjimečný, jeho výjimečnost spočívá pouze v tom, že je dravější, bezohlednější, sobecky sledující své osobní cíle.
Velice působivým střihem, který udržuje divákovu pozornost a dává filmu dramatický spád, staví tvůrci vedle sebe jak kauzy, tak jejich ústřední postavy. Tak se do vzájemného konfrontačního dialogu dostávají např. Pavel Bém a majitel Bajkazylu Martin Kontra, kdy Bém přes svoji veškerou kultivovanost působí jako poněkud krutý a zákeřný klaun, zatímco Kontra svým záměrným plebejstvím reprezentuje tvůrčí společnost, toužící po svobodném prostředí, umožňující různé nekonvenční aktivity. Pražského zastupitele Dalibora Mlejnského v pozici starosty Prahy 11, zodpovědného za prodej pozemků v této části Prahy, jako kontrapunkt dotváří činnost společnosti Corrupt Tour v čele s vtipným a vzdělaným Pavlem Štorkem apod.
Tuček dění nekomentuje, ale prostřednictvím konfrontačních záměrů a rozdílnými projevy jednotlivých postav, vytváří živý obraz skutečnosti, který divákovi předkládá k zamyšlení a případné následné aktivitě. Tu by mohly vyprovokovat i doprovodné debaty, jež byly v době před komunálními volbami k projekci přidány. Podle první z nich, která proběhla 15. září v kině Světozor, se dá konstatovat, že se Tučkovi jeho záměr daří. Doufejme tak s ním, že jeho dopad bude přinejmenším zrovna tak rázný jako v případě alarmujícího dokumentu Silvie Dymákové Šmejdi.
Plán - režie: Benjamin Tuček, kamera: David Čálek, Benjamin Tuček, Nikolas Tušl, střih: Evženie Brabcová, zvuk: Ivan Horák, hudba: Aleff, WWW, producenti: Negativ, Česká televize, Benjamin Tuček. V kinech od 25. září.
Ve filmu vystupují: Pavel Bém, Richard Biegel, Corrupt Tour, Adam Gebrian, Tomáš Hudeček, Jan Kasl, Krištof Kintera, Ondřej Kobza, Martin Kontra, Roman Koucký, Petr Kužvart, Vít Máslo, Radim Passer, Karel Randák, Luděk Sekyra, Bohuslav Svoboda a další.
