Po kultovních Chlípnicích přichází druhý román Poláka Michała Witkowského (1975) Královna Barbara. Ze socialismu se děj přesouvá do raných devadesátek a na scénu přichází Hubert, bisexuální vyděrač, kmotr a šmelinář, který tak miluje zlato a perly, že mu okolí začne přezdívat Barbara podle jedné legendární polské královny. Flannery O’Connorová knihu povídek Všechno, co se povznáší, se musí setkat dokončila těsně před smrtí v roce 1964 a jejího vydání se nedočkala. O’Connorová zpracovává témata jako víra či nevíra a důsledky z toho plynoucí, rodinné rozbroje, rasové postoje, mezilidská nepochopení a nedorozumění, otázky vykoupení či poznání světa – v dokonalém absurdním tvaru. V knize Někdo jiný se Imre Kertész, laureát Nobelovy ceny za literaturu, potýká s paradoxní a de facto nerozklíčovatelnou problematikou identity. Rámec útržkovitých zápisků deníkového ražení tvoří překlad Wittgensteina coby pracovní proces, ale také duševní stav. Děj se odehrává v mnoha centrech evropského kulturního dědictví: ve Vídni, Berlíně, Mnichově, Budapešti či Tel Avivu, jejichž ulicemi, přednáškovými sály i nádražními halami se zvolna prochází hluboce melancholický vypravěč, zakletý už navěky do znovunalezené „svobody“, jež mu ovšem nepřináší ani kýženou úlevu, ani pocit skutečné „proměny“.
Tři knižní tipy Petra Viziny
Knižní tipy Petra Viziny - 24. 7. 2013 (zdroj: ČT24)