Toyen svého kupce nenašla, Freundova sbírka byla úspěšnější

Praha - Ztroskotání ve snu, obraz Toyen z roku 1934, byl obrazem s nejvyšší vyvolávací cenou na dnešní aukci - 16 milionů korun. Objevil se v ní spolu s díly ze sbírky významného prvorepublikového sběratele Emila Freunda. Na rozdíl od nich ale svého kupce nenašel. Před měsícem byl jiný obraz Toyen - Spící - prodán za 20 milionů korun, čímž se stal třetím nejdráže prodaným dílem v české aukci. Na Ztroskotání ve snu je zachycen oblíbený motiv surrealistické malířky - torzo lidského těla, vznášející se nad temným stínem.

„Jde o dílo, které reprezentovalo Toyen v roce 1934 na první výstavě české surrealistické skupiny. Toyen si tohoto obrazu vážila, reprodukovala jej ve své monografii z roku 1938,“ doplnil k obrazu historik umění Karel Srp z Galerie hlavního města Prahy. Od roku 1948 bylo Ztroskotání ve snu součástí sbírky jednoho známého hudebníka.

Na aukci se objevily i jiné známé obrazy: Zátiší se sklenicí, ovocem a dýmkou od Justitze Alfreda, obraz Utrilla Maurice nebo Zátiší s podnosem a lahví vína od Emila Filly. (prohlédnout všechny obrazy v aukci) Všechny zmíněné byly léta součástí sbírek Národní galerie, původně pocházely se sbírky významného prvorepublikového sběratele Emila Freunda.

Kupce nenašlo nejdráže nabízené dílo z této kolekce, obraz Maurice
Utrilla (2,5 milionu korun). Prodala se však desítka obrazů českých autorů z této sbírky, například olej Emila Filly (za 2,5 mil. korun) nebo Moravská krajina Václava Špály (za 2 mil. korun).

Freund zemřel za druhé světové války a jeho obrazy mu zabavili nacisté, po válce pak přešly do vlastnictví československého a následně českého státu. Loni byly obrazy vráceny Freundovým dědicům. „Některé z nich jsou prohlášeny kulturními památkami, a proto si je nemohou dědicové všechny vyvézt. Jsou tedy nuceni díla prodávat v aukci,“ uvedla Rea Michalová z Národní galerie. Část děl označených za kulturní památku slibuje odkoupit i stát.

Cizinci z českého trhu s uměním vymizeli

Trh s českým uměním se podle odborníků v posledních patnácti letech proměnil. Je stabilní, unese rekordní ceny, ale cizinci z něj téměř vymizeli. „Na jednu stranu je dobře, že o díla nepřijdeme,“ domnívá se Vladimír Neubert z Galerie Art Praha, kde bude sobotní aukce probíhat.

„Na stranu druhou, kdyby se Francouzi takhle rigorózně postavili proti tomu, aby se vyvážela a obchodovala díla Picassa nebo Cezánna, nebyl by ani jeden z nich dnes tak známý. Takhle se české umění neprosadí v zahraničí nikdy,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...