„Toto nedopadne dobře“. Statečná Maryša v Divadle Komedie

Premiérová Maryša v Divadle Komedie je poctivá a přehledná inscenace. V režii uměleckého šéfa Jana Novotného na prosté, dřevem definované scéně ožívá známý dramatický příběh bratří Mrštíků. Bude dobře srozumitelný i školnímu publiku, které ho možná kvůli povinné četbě v některé z chystaných repríz vyhledá.

Realistické drama je příběhem předčasně dospělé a citově frustrované dívky, zničené despotickou výchovou. Maryšina cesta závislosti na autoritě se v Divadle Komedie opírá o základní otázku: „Co se stane, když popřu sama sebe?“. Dramaturgyně Markéta Bidlasová k problému dodává: „Neděláme to dnes a denně? Nedospěli jsme, jsme normalizováni a více či méně ochotně se normalizujeme…“ Boj poslušné dcery s konvencí končí vzpourou. Finále hry je silné svým tichem a zpomalením pohybu.

Vliv výchovy na osud dítěte je i v současnosti tématem hodným mezigenerační diskuze. Novotného Maryša klade tyto otázky nepateticky, čistě, nesebestředně. Zbytečně nenavyšuje zátěž, nechá děj nerušeně plynout až ke své kulminaci, bez scénické hudby, ve velké dřevěné místnosti a decentních černobílých kostýmech (Jana Hauskrechtová). „Všichni se chovají správně, snaží se pohybovat v rámci morálky té doby, ale to vede jen a jen k porušení morálních zásad a Desatera, které je jednou z hlavních hybných pák celého dramatu,“ říká režisér Jan Novotný.

Maryša / Eva Vrbková
Zdroj: Milan David/Divadlo Komedie

Děj probíhá ve vstřícné časovosti devadesáti minut. Téměř neměnnou scénu Milana Davida tvoří dřevěné, ledabyle nabílo natřené stěny a dva velké stoly se židlemi. Sednice slouží zároveň k znázornění Lízalova i Vávrova statku, v jedné z pasáží se pouhým posunutím stolů mění v hospodu. Emoce mají prostor, nejsou ničím stísněné, leda vlastními předsudky. V první půlce hrají významnou roli rituály jídla, kdy se během polévky a u buchet s kávou řeší ty nejožehavější rodinné záležitosti.

Ústřední part patří Haně Kusnjerové, procházející didaktickou proměnou vzpurné dívky v ustaranou paňmámu. Nejsilnější momenty herečky se soustřeďují kolem noční scény s Franckem a posléze s opilým Vávrou, kdy jeviště osvěcují pouze dvě petrolejky. Lízal v podání Rudolfa Stärze se autenticky rozčiluje i kaje. Lízalka Jaromíry Mílové je chladná, slouží ekonomickému záměru rodiny a ve své nepoddajnosti je větším pokrytcem než její muž. Babičku Evy Lecchiové si užijeme jen nedlouho v začátku, je ale vítaným rozšířením rodinné typologie.

Maryša / Rudolf Stärz, Hana Kusnjerová
Zdroj: Milan Petrovič/Divadlo Komedie

Rozára Kristýny Leichtové mi přijde málo výrazná, ačkoli právě tato figura souvisí s tajnou schůzkou Francka a Maryši nebo s násilím alkoholem povzbuzeného statkáře Vávry. Vilém Udatný roli Vávry polidšťuje, dává nám nahlédnout do jeho různých tváří. Zprvu k němu coby vdovci cítíme i sympatii, postupně poznáváme jeho slabost v hrubosti. Nakonec se po noci hrůzy a domácího násilí opět stává pokornějším. To, že by si vztah se svou ženou představoval jinak, mu věříme. Francek (Jakub Chromeček) po vojně a žárlivým vztekem zmužní, do přestávky je až příliš submisivně chlapecký. Bezprostředností a vtipem okouzlí Strouhalka Evy Vrbkové.

Některé obrazy drží ženskou linii (babička-matka-dcera-sousedka), jiné čistě mužskou (hospoda). Určitým úskalím může být jazyk v nářečí, a to jak pro interprety, tak pro diváka. Slovně herci nechybují, spíš jde o to, že jen u někoho nářeční výrazy vyznívají jako běžná součást mluvy.

Maryša / Jakub Chromeček, Hana Kusnjerová
Zdroj: Alena Pecháčková/Divadlo Komedie

Otec pije, Vávra Maryšu bije. „Trpí jak ovečka v trní,“ konstatuje Hospodský (Jiří Racek), kterému její osud není lhostejný. Francek nabízí únik a nový život v Brně. „Nešťastná su, ale špatná nebudu,“ trvá na svém hlavní hrdinka. Spor otce a manžela ve druhé části kusu je soubojem silného ega se stejně silným egem. Napjatou situaci v hospodě s nadsázkou glosuje jeden ze sousedů: „Toto nedopadne dobře.“ A sklízí za to uvolňující smích z hlediště.

Na obzoru žádná východiska, jen trápivý stereotyp. Psychodrama dospěje, kam má - a my si s každým ze zúčastněných můžeme na chvíli sladit kontext. Maryša je tomu otevřená. Sedí u stolu a zašívá do té doby, než jí dojde trpělivost. I ve vražedné chvíli zůstává vnitřně jemnou. Odvážná žena uvaří otrávenou kávu a divák si pak zadumán může šálek svého kafíčka vypít v divadelní kavárně.

První reprízy Maryši se v Divadle Komedie uskuteční 9. a 22. ledna v 19:30.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...