Když usedlý profesor staroanglické literatury John Ronald Reuel Tolkien začal pro své děti psát fantastické příběhy, zřejmě netušil, že jeho román Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1937) a návazná trilogie Pán prstenů se později zařadí k nejslavnějším knihám dvacátého století. Poslední díl Návrat krále vyšel před šedesáti lety, 20. října 1955.
Knížku o hobitovi Bilbovi Pytlíkovi začal Tolkien (1892 až 1973) psát původně jako pohádku pro své děti někdy ve třicátých letech. Podle Tolkiena to bylo kolem roku 1935, jeho synové ale tvrdili, že jim příběh začal vyprávět před spaním dávno před tímto rokem.
George Allen & Unwin
Vážený oxfordský profesor s knižním vydáním dětské pohádky původně vůbec nepočítal. Hobit vyšel až díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, které texty ukázala v nakladatelství George Allen & Unwin, kde zrovna pracovala. Reakce byla nadšená a 21. září 1937 knížka vyšla (česky poprvé v roce 1979). Tolkienovi bylo tehdy již 45 let.
Příběhy o prstenu, který „vládne všem“, vyšly u stejného nakladatele v letech 1954 až 1955 (česky poprvé 1990 až 1992) a trilogii tvoří knihy Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále.
Tolkien chtěl dílo původně vydat jako jedinou knihu, ale vydavatel mohutný rukopis raději rozdělil do tří svazků. Poslední díl Návrat krále vyšel 20. října 1955. Pozoruhodné je, že kritika i sám nakladatel byli nejprve v rozpacích, očekávali totiž další dětský příběh.
V šedesátých letech se však změnil duch doby a z mytologické epopeje se stal bestseller. Na celém světě se prodaly desítky milionů výtisků a osudy hobitů, čarodějů, elfů, skřetů, draků a dalších postav z bájné Středozemě se staly kultovní záležitostí a námětem pro další umělecká díla včetně veleúspěšných filmů režiséra Petera Jacksona.
„Po prvním vydání knihy kritika ani čtenáři nevěděli, co si s tím počít. Ale od šedesátých let, kdy zejména éra hippies proslavila Tolkiena a moderní žánr fantasy, kterému dal základy, ta popularita v zásadě neutuchá. A filmy to ještě v mnohém podpořily,“ říká Richard Klíčník z nakladatelství Argo, které Tolkienovy knihy vydává v češtině.
Návrat krále, Titanic a Ben Hur
Filmy se do kin dostaly na začátku tisíciletí v letech 2001 až 2003. Celkově trvaly 9 hodin a 20 minut, speciální edice pak byla ještě o 158 minut delší. Filmová trilogie se stala komerčním i uměleckým úspěchem. Dohromady trojice snímků získala 17 Oscarů.
Samotný poslední díl proměnil všech 11 nominací a v počtu Oscarů se tak zařadil mezi tři nejúspěšnější filmy všech dob společně s Titanicem a Ben Hurem. O deset let později se Jackson k tématu vrátil, když do filmové podoby převedl Hobita. Navzdory rozpačité kritice filmy po celém světě obdržely miliardové tržby.
Tolkien filmaře nemiloval
Paradoxem zůstává, že sám Tolkien filmaře nemiloval a tvrdil, že jeho knížky nejsou zfilmovatelné. Ke změně názoru ho přinutila až finanční tíseň. V roce 1969 prodal filmová práva za 250 tisíc dolarů Saulu Zaentzovi, který později stál za některými filmy Miloše Formana. Zaentz se v 70. letech podílel na animované verzi Hobita, ale v 80. letech potkal Jacksona a okamžitě ho nechal ustanovit jako režiséra budoucího hraného filmu.
Knihy Pána prstenů zasáhly do všech tvůrčích sfér. V literatuře, ve filmu, ve výtvarném umění, v hudbě i v herním průmyslu existují tvůrci, které vyprávění o krutém prstenu trvale ovlivnilo. Fenomén Tolkienova světa však překračuje oblast umění. Důkazem je třeba nárůst zájmu o turistiku na Nový Zéland, kde se šestice filmů natáčela.
