Boj dobra proti zlu v knihách profesora staré angličtiny z Oxfordu okouzlil celé generace. V době, kdy lidé přestali věřit na velké příběhy, John Ronald Reuel Tolkien s jedním přišel, přinesl cosi důvěrně známého a přitom zcela nového. Do lidského odkouzleného světa vrátil ztracený romantismus. Objevil světu tajuplnou Středozemi s podivuhodnými hobity, elfy, čaroději, skřety, trpaslíky a černými jezdci. Tolkien se narodil před 125 lety, 3. ledna 1892, v jihoafrickém městě Bloemfontein.
Tolkienův Hobit a Pán prstenů zakládaly žánr fantasy a fascinují i po desítkách let, které dělí současnost od prvních knižních vydání. Osudy obyvatel zvláštního světa se staly námětem nejrůznějších uměleckých děl, knihy jsou analyzovány a stále jsou v nich objevovány nové metafory, na jejich motivy vznikají básně a písničky, rodí se obrazy.
„V díře v zemi žil hobit“
„Důvodem popularity je hluboká propracovanost jeho světa. Tolkien začínal od jazyků, nejdříve vytvořil elfské a trpasličí jazyky a teprve k nim začal tvořit mytologii. Podle jeho názoru umělé jazyky, jako esperanto, vytvářené jenom jako gramatika, nemůžou fungovat a doopravdy žít, protože s nimi nepřichází příběhy ani mytologie,“ říká religionista a překladatel Jan Kozák, který byl hostem vysílání ČT24.
Tolkien nejdříve publikoval Slovník střední angličtiny a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř, teprve potom přišli hobiti. Jednoho letního dne na počátku 30. let seděl ve své pracovně, kouřil dýmku a listoval v testech svých studentů. Najednou naškrábal na list papíru slova: „V díře v zemi žil hobit.“ Později to komentoval: „Prostě mě to jen tak napadlo.“ Ale začal o hobitovi přemýšlet.
S představou malého mužíčka začal psát příběh, jenž pak vyprávěl dětem před spaním. Postupně přidával další a další, až nakonec vytvořil zcela nový svět s vlastní historií, jazykem, písmem, postavami, legendami a domovinou, kterou nazval Středozemě.
Na publikování však Tolkien nejprve nepomýšlel. Do knižního světa Hobit vstoupil díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, která pracovala v nakladatelství a text ukázala tamním redaktorům. V nakladatelství byli z dětského příběhu nadšení a kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšla 21. září 1937. Tolkienovi tehdy bylo už 45 let.
Přesto trvalo dalších šestnáct let, než se v roce 1953 objevil příběh o prstenu, který „vládne všem“. Pán prstenů, ohromný příběh, jenž se pomalu rozvíjí přímo před očima užaslých čtenářů, je okořeněný útržky ze starých písní, jež mají reálný historický základ. Ve Spojených státech a v západní Evropě se z něj záhy stal doslova kultovní text.
Den všeho hobitstva
V češtině si mohli první čtenáři Hobita přečíst v roce 1978 v překladu Františka Vrby. Pána prstenů přeložila už na začátku osmdesátých let Stanislava Pošustová, překlad byl však kvůli obavám z možné politické interpretace (Mordor jako zlověstná země na Východě ohrožuje kladné hrdiny Západu) vydán až v letech 1990 až 1992.
Už roku 1966 v Praze vznikla krátká animovaná adaptace Hobita, na které se podílel třeba Adolf Born. Hrané filmy v režii Petera Jacksona se do kin dostaly na začátku tisíciletí v letech 2001 až 2003. Celkově trvaly 9 hodin a 20 minut, speciální edice byla ještě o 158 minut delší. Trilogie se stala komerčním i uměleckým úspěchem, dohromady získala 17 Oscarů.
Samotný poslední díl Návrat krále proměnil všech 11 nominací a v počtu Oscarů se tak zařadil mezi tři nejúspěšnější filmy všech dob společně s Titanicem a Ben Hurem. O deset let později se Jackson k tématu vrátil, když do filmové podoby převedl Hobita. Navzdory rozpačité kritice filmy po celém světě obdržely miliardové tržby.
- Narodil se 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství prožil v Sareholu poblíž Birminghamu. Jeho příjmení pochází z německého „tollkühn“, což znamená „šíleně smělý“.
- Ještě v dětství ho na zahradě kousl velký pavouk a nebýt pohotového zásahu sluhy, který vysál jed z rány, nikdy by se malý Tolkien dospělosti nedožil. Pavouci v jeho díle vždy hráli nezanedbatelnou roli.
- Láska k jazykům, krásným slovům a jejich zvuku jej dovedla až ke starým příběhům. Začal vynalézat vlastní jazyky, ve kterých si psal dokonce deníky. Stal se odborníkem na severské ságy, na Oxfordu vystudoval staroanglickou literaturu a jazyk.
- Psaní Pána prstenů trvalo 12 let a Tolkien do něj vložil veškeré zkušenosti, prožitky a moudrost, kterou získal zdlouhavým studiem mýtů. „Napsal jsem to krví svého srdce, takovou, jaká je, hustá nebo řídká; ničeho jiného nejsem schopen,“ připsal k rukopisu.
- Pán prstenů slavil úspěchy i na filmovém plátně v podobě trilogie Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. Poslední z nich získal 11 Oscarů a vydělal přes miliardu dolarů. Na Pána prstenů navázala filmová trilogie Hobit.
- Tolkien zemřel 2. září 1973 a zanechal za sebou řadu dalších knih a povídek. Mytologii Středozemě vylíčil v knize Silmarillion, jejíhož vydání se ale nedožil. Patrně největší půvab Tolkienovy tvorby spočívá v jisté nevyslovenosti. Vždy je více skryto než zjeveno.
- Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, kde je pochován on a jeho žena Edith, jsou u jejich jmen vytesána i jména slavných mytických milenců ze Silmarillionu Berena a Lúthien.
Zarytí fanoušci slaví každý rok Tolkienův týden. Ten zahrnuje 21. září, kdy roku 1937 poprvé vyšel knižní Hobit, a také Den všeho hobitstva. Tedy 22. září, kdy se v Tolkienových knihách narodili dva hlavní protagonisté Hobita a Pána prstenů, Bilbo Pytlík a jeho chráněnec Frodo. (Bilbo se měl narodit v roce 2890 a Frodo v roce 2968 Třetího věku knižního příběhu.)
