Tate Modern opět trefila do černého – bohatá návštěva několika desítek tisíc návštěvníků denně potvrzuje, že velká retrospektiva Roye Lichtensteina zaujala publikum všech kategorií, ať již myšleno věkově, nebo národnostně, což je ostatně v Londýně zcela logické. Zdálo by se, že další putování Lichtensteinova cirkusu (ano, po světě s ním krouží The Lichtenstein Exhibition Supporters Group) neořinese nic nového. Ale přidáme-li vlastní prostředky, tak již není potřeba se divit, že se dalo naplnit třináct sálů, a navíc vybrat opravdu to nejlepší z bohaté autorovy tvorby.
Kurátorky Sheena Wagstaffová a Iria Candelaová představují autora nejen tradičně, ale rozdělují dílo i do tematických skupin, doplňují je navíc nečekanými a velmi často neznámými plastikami a specifickým čínským dovětkem. Představují tuto opravdu ústřední postavu moderního amerického umění (žil a tvořil v letech 1923–1997) a výběrem děl potvrzují Lichtensteinovu samozřejmou masovou oblibu u světového publika.
I když Lichtenstein vytváří svojí komiksovou malbou, dá-li se to takto říci, velmi svérázný portrét Ameriky. Nastavuje vypouklé zrcadlo ironie a nadsázky, odhaluje a pojmenovává tvář konzumní společnosti ve vší nahotě a s vykřičníkem. Jeho svět jednoduchých dokolorovávaných kreseb a symbolů pop spotřeby spoluvytváří usměvavou, ale velmi často bodající a nesmlouvavě tvrdou novou, masově přijímanou řeč.
První sály přinášejí díla raného období, kterým Lichtenstein vymezil své tvůrčí pole – od prvních brushů přes ony vítězné pop symboly, zastihované v anekdotických situacích s tvrdými významy (Mickey Mouse, Rita Hayworthová etc.). Jeho jednoduché malby všedních předmětů většinou v nadživotních velikostech parodují spotřebu a posouvají významy do říše nadsázky a pohádek. Černobílé balení, bezchybná práce s tužkou a staniolem, vytváření jednoduchých kontur na bázi všeamerického přijímaného komiksového světa kralují dalším sálům pod názvem Black and White.
Ve čtvrtém sále už však komiks prorazil zábrany a kurátorky vybraly sériová díla, přibližující dvě polohy amerického snu – válku a romanci. Koktejl, který za oceánem vždy zabere… Další sály přinášejí některá díla, která běžný návštěvník a konzument moderního umění příliš nezná – jednouché krajinky, symboly moderní Ameriky a všech oněch zářících měst (mrakodrapy, dálnice…), sérii tzv. art about art studií, reagujících a opět spíše parodujících, nebo v lepším případě variujících hlavní díla světového malířství všech dob. A to opět autorovu řečí s výraznými zjednodušujícími komiksovými prvky.
Osmý sál pobaví – octneme se v autorově studiu, vstoupíme do jeho světa, vytvořeného opět veselou řečí jeho pop výraziva. Ostatně jen málokdy je vidět davy lidí, kteří se usmívají nejen proto, že stavební kameny předkládaných děl jsou více než srozumitelné, oni poznávají a dekódují autorovy narážky a vtipy a řada z diváků se vlastně poprvé učí číst Lichtensteina tak, jak si on sám představoval.
Po směsi nepříliš záživných abstrakt nemohly pořadatelky vynechat slavné Royovy nahotinky. Nádherným vtipným finále pak jsou přímé citace starého čínského umění, doplňovaného zvláštními nečekanými situacemi a postavami. Návštěva Tate Modern se i v tomto případě vyplatí – všech ostatních pět podlaží sálů plných děl nejslavnějších ikon moderního umění je, jako ostatně takřka v celém Londýně, zdarma.
ROY LICHTENSTEIN / A RETROSPECTIVE. Kdy a kde: Tate Modern, Bankside, Londýn. Otevřeno denně od 10:00 do 18:00, v pátek a v sobotu do 22:00 hodin. Výstava potrvá do 27. května.
