Tančírna bere do kola dějiny, ne vždycky je do skoku

Nahrávám video

Pražské Divadlo ABC se rozhodlo protančit se sto lety české historie. K výročí vzniku republiky připravilo inscenaci Tančírna 1918–2018. Důležité historické mezníky nepopisují slova, ale vyjadřuje je pouze tanec, hudba a dobové rozhlasové záznamy.

Pražští tvůrci se inspirovali filmem, v němž režisér Ettore Scola beze slov zobrazil dějiny Francie, a jeho divadelní předlohou, kterou vytvořila pařížská společnost Le Théatre du Campagnol.

Film Tančírna natočil Scola v roce 1983. Prostřednictvím kombinace hudby, masek a pantomimy se na plátně odehrává téměř padesát let francouzské historie, které se odráží v příbězích pravidelných návštěvníků předměstské tančírny.

Tančírna (1983, režie: Ettore Scola)
Zdroj: ČT

Česká inscenace „protančí“ březnem 1939, kdy se okleštěná republika stala protektorátem, radostí z osvobození v květnu 1945, ale i začátkem jednoho z temnějších období o tři roky později. Události na scéně ohlašují dobové rozhlasové nahrávky nebo písně.

Návštěvníci divadla i tančírny tak například uslyší památnou větu „Právě se vracím z Hradu“, kterou Klement Gottwald potvrzoval převzetí moci do rukou komunistů, nebo sovětskou válečnou píseň Kaťuša. Z jeviště zazní i ironická verze Naší písničky české, kterou zpíval autor skladby Karel Hašler jako protest proti německým okupantům.

Je to taková sinusoida, nadechli jsme se, začali jsme cítit svobodu, radost, uvolnění a vždycky přišel trest a hluboký pád dolů. Historie vlastně udělala dramaturgii za nás.
Pavel Khek
režisér představení

Taneční kaleidoskop pokračuje srpnem 1968 a koncem pražského jara pod pásy okupačních vojsk, do osudů tančících zasáhne i sametová revoluce v roce 1989. „Bohužel lidé dneska nemají moc ponětí o našich dějinách. Proto myslím, že je dobré osvěžovat ne jednu etapu, ale celý vývoj. K tomu by toto představení mělo sloužit,“ podotýká herec Aleš Bílík.

Dějinami spolu s ním tančí i Dana Batulková, Hanuš Bor nebo Veronika Gajerová. Inscenací prochází šestnáct postav (osm žen a osm mužů), každá zastupuje konkrétní charakter, který se – na rozdíl od doby kolem – nemění. S dějinnými změnami se tak musí vyrovnat intelektuálka, umělec, voják nebo příživník.

Tančírna 1918-2018 (Divadlo ABC)
Zdroj: Městská divadla pražská

Podle jednoho z autorů Jiřího Janků má být celkové vyznění inscenace optimistické. „V současné době, kdy ze všech stran slýcháme, že jsme jen malý národ, kterému se nepovedlo to a ono, je důležité upozornit, že i my máme být na co hrdí, že na tom vlastně nejsme vůbec špatně a že máme i mnoho hrdinů, kteří toho pro lid mnoho udělali,“ vysvětlil.

Do začátku divadelních prázdnin hraje ABC Tančírnu ještě dvakrát, pak až v září.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 6 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 21 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...