Otakar Brousek točil filmy, daboval a jeho hlas znají dobře i posluchači rozhlasu. Nezapomenutelný je ale především na prknech, která znamenají svět. Přes čtyřicet let působil v Divadle na Vinohradech. Jak na něj vzpomínají kolegové především z této pražské scény?
Herec Viktor Preiss: „31 sezon jsem s ním byl v šatně. Nemůžu na něj vzpomínat s tristním výrazem ve tváři, protože to byl slunný a milý člověk, kterého jsem si pasoval na druhého tátu. Budu na něj vzpomínat vždycky jen s úsměvem.“
Herečka Hana Maciuchová. „Otíček byl jedním z posledních bardů. Laskavý, oduševnělý, gentleman. Ráda jsem se s ním potkávala na jevišti. Mnohokrát jsme spolu recitovali při různých příležitostech. (…) “Byl to člověk plný humoru, ale také hluboká bytost. Myslím si, že ve věku 89 let věděl, že smrt je jeho součástí.
Herečka Gabriela Vránová: „Ota měl rád život - tak pracoval i uměl předávat poezii. Můj otec mu v jedné básni, kterou mu věnoval, napsal: do představ mých jste vstoupil znenadání, když verš můj ožil vaším slovem, a já bych přála všem hercům, aby tak, jak to dokázal Ota Brousek, dali ožít slovům.“
Herečka Daniela Kolářová: „Byl to báječný člověk a příkladný herec. V životě jsem ho neviděla indisponovaného, vždy přišel absolutně připravený. Zpráva mě velmi zasáhla, věděla jsem, že v poslední době není v dobrém zdravotním stavu, ale myslela jsem si, že se ještě v divadle potkáme.“
Herečka Veronika Žilková: „Měla jsem čest, že jsem byla jeho poslední jevištní manželkou. Miloval svoji ženu i rodinu. Byl to velký gentleman. I ve svém věku zůstával mužem. Byl zastáncem pečlivé přípravy, a proto mu jeho síly zůstaly až do konce. To bylo tou technickou přípravou.“
Ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer: „Byl to báječný člověk, který mladší generaci dodával optimismus. Nevzpomínám si, jak by vypadal, kdyby se mračil. Vždycky se usmíval a šířil kolem sebe svůj entuziasmus. Nikdy si nestěžoval, že musí večer hrát nebo že je unaven.“
Prezident Herecké asociace Jiří Hromada: „Když se podívám, čím vším prošel pan Brousek, zdá se mi to skoro až neuvěřitelné. Neobešla se bez něj žádná disciplína herecké profese - rozhlas, dabing, televizní inscenace, film a pochopitelně také divadelní jeviště. Neznám nikoho, kdo by si ho nevážil a neměl ho rád.“
