V Jihlavě začíná mezinárodní festival dokumentárních filmů. Šestadvacátá Ji.hlava se do 30. října bude věnovat tématům klimatické krize i ruské agrese na Ukrajině. Promítne nové české dokumenty o vztazích, včelách či minoritách. Ukáže, že minulost nebyly jen „zlaté časy“. Přiblíží filipínskou kinematografii. A také probere etiku v dokumentární tvorbě. Celkem soutěžní přehlídka uvede na tři stovky filmů, z toho třetinu v premiéře.
Svoboda v plamenech, včely v úlech i česká bromance. Začíná festival dokumentů Ji.hlava
„Máme pocit, že žijeme ve velmi nesnadné době, a bezesporu je to tak. Ale uvedené filmy, natočené během posledních sta let, ukazují, že téměř každá doba čelila velkým výzvám a že to je spíše vzpomínkový optimismus, který minulost proměňuje ve ‚zlaté časy',“ upozorňuje ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka.
Diváky o tom přesvědčí například retrospektiva představitele amerického dokumentárního a nezávislého filmu Lionela Rogosina. Jeho nejslavnější snímek Vrať se, Afriko se stal zásadní výpovědí o jihoafrickém apartheidu. Retrospektiva americké režisérky Shirely Clarkeové zase s jistým humorem poukazuje na odvrácenou tvář Ameriky padesátých až osmdesátých let. Kupříkladu ve filmu Spojka o narkomanech.
Česká radost
Soutěž Česká radost zaměřená na tuzemskou produkci představí dvacítku titulů. Řeší současné podoby partnerských vztahů (Šťastně až na věky), v „první české bromanci“ nechávají nahlédnout do mužského přátelství (Sami doma) i přináší sondu do životů a problémů nebinárních a trans osob (Lidi).
Část soutěžních českých snímků se věnuje minoritám. Dokument Ti, kteří tancují ve tmě pojednává o šesti nevidomých lidech, film Zdola sleduje člověka bez domova, snímek Povolení k pobytu vykresluje starosti i vítězství tří Romů v Anglii. Rom je i protagonistou filmu More Miko o upřednostnění politických zájmů před pomoci potřebným.
Čeští dokumentaristé se vydali i za hranice. Jan Bušta se vrací k jonestownskému masakru, kdy náboženský fanatik Jim Jones v roce 1978 donutil stovky členů sekty vypít smrtící jed. Veronika Lišková se v Návštěvnících vypravila až na Špicberky, do nejseverněji položeného města světa.
Začíná festival dokumentů Ji.hlava (zdroj: ČT24)
Svědectví o džihádistech i plevelu
Do České radosti byla vybrána i poetická esej Všechno dobře dopadne ze světa včelích úlů. Téma klimatické krize a životního prostředí rezonuje ale napříč celým programem. Kanadský film Do plevele například vypráví o boji jednotlivce s nadnárodní agrochemickou korporací. Rakouská Hmota mimo místo zase sleduje marné úsilí zvládnout nekonečné množství lidského odpadu.
Česká stopa se najde i v soutěžní sekci Opus Bonum, reprezentující různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu. Vyšetřovatel režiséra Viktora Portela je pohledem na válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii.
Do sekce Svědectví se dostal například střihový dokument Tomáše Bojara Good Old Czechs o československých letcích za druhé světové války. Zahraniční svědectví přináší třeba turecký Rojek, jehož autorka vyzpovídala při zhroucení Islámského státu třicet džihádistů a jejich manželek. Americký snímek Poslání: Radost – hledání štěstí v neklidných časech naopak zachycuje přátelství, které překračuje hranice náboženství. Mezi duchovním vůdcem Tibeťanů a jihoafrických arcibiskupem.
Válka na Ukrajině
Program Ji.hlavy rozšiřuje aktuální téma války na Ukrajině. Té patří už zahájení letošního ročníku, který otevře snímek Osmý den války. Oksana Moiseniuková ho natočila osmý den ruské agrese. Zprávu z bojiště podává snímek Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobodu, složený z osobních příběhů civilistů, vojáků, novinářů, lékařů i humanitárních dobrovolníků. Režisér Jevgenyj Afinejevský byl před několika lety nominován na Oscara za dokument Winter on Fire zachycující protesty Ukrajinců proti vládě na přelomu let 2013 a 2014.
Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobodu
Ukrajina se stane rovněž tématem Inspiračního fóra. Diskuse se zaměří dále na témata svobody, nerůstu, digitální technologiích a nabídnou i debatu prezidentských kandidátů.
Novinkou Ji.hlavy je první ročník etické konference, která se zaměří na mocenské vztahy v dokumentárním filmu. „Etické otázky při přípravě letošního programu podtrhla kontroverze kolem nejnovějšího filmu Sparta rakouského režiséra Ulricha Seidla, kterého německý týdeník Der Spiegel nařkl z neetického a možná i trestného chování k dětským hercům během natáčení,“ říká Hovorka. Festival snímek uvede jako základ diskuse k tématu.
Nachystaná je také velká retrospektiva filipínské kinematografie. Zajímavostí z programu je zřejmě nejstarší celovečerní dokument. Natočen byl v roce 1913 právě na Filipínách.