Světlo láká lid. Publikace opět rozsvěcuje pražské neony

3 minuty
Neony a světla reklam v knize
Zdroj: ČT24

Spíš než „stověžatá“ by Praze v minulosti slušel přívlastek „neonová“. Dějiny neonového osvětlení v hlavním městě, od nejjasnějších okamžiků až po historický soumrak, mapuje nově publikace Neony a světla reklam.

Za první republiky vnesly neony do ulic Prahy neopakovatelnou atmosféru a signalizovaly, že po úpadku mocnářství je město moderní metropolí. Pod vlivem tehdejších filmů lákaly k návštěvě obchodních domů nebo kin. Na uměleckou úroveň pak světelnou reklamu povýšil třeba Ladislav Sutnar. Po druhé světové válce sloužil neon propagandě, ale postupně jeho sláva upadala až prakticky do zapomnění. 

„Václavské náměstí bylo dříve mnohem dynamičtější, světla se více pohybovala, byla postupně zhasínána i rozsvěcována i na jednotlivých reklamách,“ připomíná historička umění Eva Bendová, která publikaci připravila spolu s Václavem Hájkem, jenž se věnuje teorii umění a reklamy. 

Vycházeli z archivních fotografií, filmů i dobových časopisů ze zlaté éry neonu. Světlo láká lid, tvrdil například Tomáš Baťa – a na jeho podniku v dolní části Václavského náměstí to bylo znát. Barevná show znázorňovala zlínské podniky, londýnský Tower Bridge i pařížskou Eiffelovku.

1 minuta
Československý filmový týdeník 1956: Neony v pražských ulicích
Zdroj: ČT24

Dnes už na fasádě neony nesvítí, v okolí Václavského náměstí si původní ráz zachoval jen nápis na paláci Lucerna. „Z původních tvarovaných neonů s invenčním doplněním, jakým jsou světelné poklice na pergole, je jedním z mála, který v Praze existuje,“ potvrzuje Eva Bendová. 

Nejdéle svítící pohyblivý neon bliká na střeše obchodního domu Bílá labuť. Jde ale o výjimku, neony postupně zastínily nové a levnější technologie. Současným reklamám sice nechybí výdrž, výtvarná invence ovšem často ano. Najdou se nicméně i zdařilé kompromisy: například poutač nad holešovickým Bio Oko je sice z LED diod, ale zdařile imituje verzi ze čtyřicátých let.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...