Světlo láká lid. Publikace opět rozsvěcuje pražské neony

3 minuty
Neony a světla reklam v knize
Zdroj: ČT24

Spíš než „stověžatá“ by Praze v minulosti slušel přívlastek „neonová“. Dějiny neonového osvětlení v hlavním městě, od nejjasnějších okamžiků až po historický soumrak, mapuje nově publikace Neony a světla reklam.

Za první republiky vnesly neony do ulic Prahy neopakovatelnou atmosféru a signalizovaly, že po úpadku mocnářství je město moderní metropolí. Pod vlivem tehdejších filmů lákaly k návštěvě obchodních domů nebo kin. Na uměleckou úroveň pak světelnou reklamu povýšil třeba Ladislav Sutnar. Po druhé světové válce sloužil neon propagandě, ale postupně jeho sláva upadala až prakticky do zapomnění. 

„Václavské náměstí bylo dříve mnohem dynamičtější, světla se více pohybovala, byla postupně zhasínána i rozsvěcována i na jednotlivých reklamách,“ připomíná historička umění Eva Bendová, která publikaci připravila spolu s Václavem Hájkem, jenž se věnuje teorii umění a reklamy. 

Vycházeli z archivních fotografií, filmů i dobových časopisů ze zlaté éry neonu. Světlo láká lid, tvrdil například Tomáš Baťa – a na jeho podniku v dolní části Václavského náměstí to bylo znát. Barevná show znázorňovala zlínské podniky, londýnský Tower Bridge i pařížskou Eiffelovku.

1 minuta
Československý filmový týdeník 1956: Neony v pražských ulicích
Zdroj: ČT24

Dnes už na fasádě neony nesvítí, v okolí Václavského náměstí si původní ráz zachoval jen nápis na paláci Lucerna. „Z původních tvarovaných neonů s invenčním doplněním, jakým jsou světelné poklice na pergole, je jedním z mála, který v Praze existuje,“ potvrzuje Eva Bendová. 

Nejdéle svítící pohyblivý neon bliká na střeše obchodního domu Bílá labuť. Jde ale o výjimku, neony postupně zastínily nové a levnější technologie. Současným reklamám sice nechybí výdrž, výtvarná invence ovšem často ano. Najdou se nicméně i zdařilé kompromisy: například poutač nad holešovickým Bio Oko je sice z LED diod, ale zdařile imituje verzi ze čtyřicátých let.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...