Svatý Václav na ČT: Němý film, o kterém se hodně mluvilo

Praha – Němý film Svatý Václav se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli byl připravován jako součást oslav svatováclavského milénia v roce 1929, promítán byl nakonec ale až v dubnu 1930. Nejdražší snímek své doby a rarita české kinematografie byl v obnovené premiéře uveden po osmdesáti letech dnes, v Den české státnosti, v rámci slavnostního shromáždění v pražském Rudolfinu. Akci v přímém přenosu vysílala i Česká televize (její záznam, včetně historického snímku, najdete v archivu iVysílání), po jejím skončení zařadila na druhém programu dokument Svatý Václav: světec – kníže – legenda o natáčení původního snímku i jeho rekonstrukci.

Obnovenou premiéru snímku Jana Stanislava Kolára doprovodila původní hudba Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, kterou synchronně s filmem zahrál Symfonický orchestr českého rozhlasu. Partitura původní hudby byla objevena v roce 2009 a právě na podnět Českého rozhlasu byl zahájen projekt její rekonstrukce a připojení k filmu.

Na 40 vagonů dříví a 2 300 štítů přispěl i stát - poprvé v historii

Bezmála dvouhodinový němý film je dosud jediným pokusem, jak převést příběh knížete Václava na filmové plátno. Jeho rozpočet se vyšplhal do astronomické výše – náklady na výrobu přesáhly 4 miliony korun. (Natáčení se účastnilo na sto herců a pět tisíc komparsistů. Filmový historik Petr Kopal upozornil loni v časopise Cinepur, že stavby obou hradů na Strahově spolkly 40 vagonů dříví, 170 tun sádry, šest tun hřebíků, 12 tun barev a 50 nákladních aut různých rostlin, travin a mechů. Pro bitevní scény bylo zhotoveno 2 300 štítů, 800 kopí, 600 mečů a 100 železných helem.) Svatý Václav byl ale také filmem, jehož vznik vůbec poprvé finančně podpořil i stát.

„Investoval do něj jeden milion korun, což bylo unikátní, protože stát neměl ve 20. letech žádné ambice se v kinematografii příliš angažovat. V povědomí bylo, že český film za to svými výsledky nestojí, takže šlo o mimořádnou událost,“ vysvětlil filmový historik Národního filmové archivu Ivan Klimeš. Dodal, že štědrý příspěvek ze státní kasy souvisel s opulentními oslavami svatováclavského milénia v roce 1929 (28. září 929 byl považován za datum smrti knížete Václava, dnes se historikové přiklání spíše k roku 935), jejichž součástí měla být premiéra snímku. Do kin vstoupil nakonec ale až o téměř pět měsíců později.

Film o sv. Václavovi - politická ruka na usmířenou?

Režisér Jan Stanislav Kolár, který byl i spoluautorem scénáře, věděl, že diváci mají nejraději melodramata. Proto do příběhu zahrnul i milostný motiv - Radmila, která přestože miluje Václava, se vdá za Boleslava. Zesílil i motiv zla v podobě šlechtice Skerže, Radmilina otce. Přesto už jen záměr zpracovat svatováclavské téma vyvolal kontroverzní přijetí – to později postihlo i film samotný, z něhož se i proti záměru tvůrců stalo politikum.

„První republika se snažila harmonizovat dvě v zásadě protichůdné tradice – husitskou a svatováclavskou,“ upozorňuje Ivan Klimeš. „Také ten film, jakkoli není klerikální, byl z klerikalismu obviněn. V roce 1925 se odehrály velmi rozlehlé oslavy mistra Jana Husa, byly trochu náhradou za rok 1915, a patronát nad těmito husovskými oslavami přijal prezident Masaryk. Francesco Marmaggi, papežský nuncius, reagoval protestním opuštěním Prahy, a narušily se vztahy mezi mladým československým státem a Vatikánem. Oslavy svatováclavského milénia měly být takovým gestem, že Masaryk vlastně patronuje i katolickou tradici, nejen protestantskou.“

Němá národní opera, mládeži nepřístupná

Po uvedení do kin se Svatý Václav nesetkal s příliš velkým diváckým úspěchem. Na nezájmu se podle Klimeše podepsalo i opoždění premiéry za svatováclavským výročím. „Příčin bylo ale více,“ dodává. „Byl promítán na švu němé a zvukové éry. Byla taková idea, že se film natočí němý, ale na něj naváže zvuková verze, film s doprovodem hudby, ale na tu už se nenašly peníze.“ Původně zamýšlená hudba Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, jejíž partitura byla objevena v roce 2009, je ale součástí restaurovaného snímku a zazněla také dnes večer při obnovené premiéře. 

„Třetí důvod mohl být umělecký,“ doplnil ještě Klimeš k diváckému neúspěchu. „Film je statický, je to taková národní opera, i když němá, takže divácká atraktivita byla snížena. Na druhou stranu je pravda, že Svatého Václava doprovázel obrovský mediální zájem už od roku 1927. Není žádný jiný produkt v éře němého filmu, který by byl tak mediálně sledován.“

Zajímavostí je, že cenzura snímek v době vzniku zapověděla mládeži. Až když z prologu zmizela kojící žena a byly vystřiženy scény Václavova probodnutí a uškrcení sv. Ludmily, mohla na představení i školní dítka.

Svatý Václav - světec, kníže i legenda

Mimo jiné i pro studenty je také určeno DVD s dokumentem Svatý Václav: světec – kníže – legenda, který zachycuje postup renovace původního filmu (začalo se s ní na konci 60. let v Národním filmovém archivu za dohledu režiséra J. S. Kolára) i vyprávět legendu o Václavovi. Jeho smyslem má být předání poselství mladé generaci o tom, jak je pro každý národ a pro každou zemi důležité mít svého patrona, svého ochránce a svoji legendu.

Podobný cíl si dává i obnovená premiéra velkofilmu Svatý Václav. Chce „přispět k aktuální diskusi o tom, co vše tvoří obsah relativně mladého státního svátku Den české státnosti 28. září a jaké místo v něm svatováclavská tradice může mít“. „Obecně ve 20. století svatováclavská tradice slábne a vytrácí se,“ domnívá se Ivan Klimeš. „Nicméně svatý Václav je tradiční patron české země a nemá příliš smysl se bavit o tom, jak to doopravdy bylo, protože o to vůbec nejde, jde o symbol, a koneckonců i obrovské penzum umělecké kultury, včetně Kolárova filmu, která se s tímto tématem nějak vypořádala.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
11:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
před 4 hhodinami

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
před 10 hhodinami

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 14 hhodinami

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
včera v 17:26

Seriáloví tvůrci oznámili, kdo budou noví Harry, Hermiona a Ron

V titulní roli seriálového Harryho Pottera i jeho nejbližších kamarádů se objeví neokoukané tváře. Tvůrci chystané série jako představitele mladého kouzelníka vybrali Dominica McLaughlina, Hermionu si zahraje Arabella Stantonová a Rona Alastair Stout.
včera v 11:10

Z basy do divadla. Dobrovolníci doprovází za kulturou vězně i seniory

Dva odsouzení z věznice v Jiřicích nedávno mohli zajít do divadla. Díky platformě Snížit kultuře práh, jejíž snahou je umožnit návštěvu kina, koncertu nebo galerie sociálně znevýhodněným osobám, kteří by si jinak takovou návštěvu nemohli dovolit. Platforma vybudovala a rozšiřuje databázi institucí, které volné vstupy nabízejí.
27. 5. 2025

Obrazem: Walt Disney Východu. Výstava přibližuje Jiřího Trnku

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.
27. 5. 2025
Načítání...