Sutnar mezi Venušemi

Praha – S téměř neznámou tvorbou česko-amerického designéra Ladislava Sutnara seznamuje v pražské Galerii Rudolfinum výstava Americké Venuše, která je první samostatnou přehlídkou Sutnarovy americké malby od jeho smrti v roce 1976. Zájemci mohou vidět jeho rozměrné ženské akty malované akrylovými barvami na sololitu, které autor nazýval Venuše a které ve své době zůstaly ve stínu jeho designérského věhlasu i tehdejšího okouzlení pop artem.

Pražská výstava představuje Sutnarova díla ze začátku 60. let s názvy jako Venus/In Central Park, Venus/Provocative, Venus/With the Devil's Eye, Venus/All the Way to USA nebo jenom s prostým označením Venus.

„Motiv ženy je prvkem jenom jeho malířského díla, v designu zdůrazňoval abstraktní geometrické motivy. Žena-Venuše se pro něho stala symbolem srozumitelným pro masového diváka, pro něhož obrazy maloval. Nechtěl být malířem exkluzivním, byl malířem pro masy, jak psal ve svých zápiscích o umění, kterým se také v 60. letech věnoval,“ vysvětlila kurátorka výstavy Iva Knobloch.

2 minuty
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

Joy-Art versus pop art

V roce 1969 vystavil Sutnar Venuše pod utopickým manifestem Joy-Art, jehož vitalismus a humanismus odkazují k ideovým programům raných avantgard 20. let. Záměrně se tak konfrontoval s mladou, mediálně úspěšnou generací malířů zejména pop artu.

„Popartisté vycházeli z prvků komerční vizuální kultury stejně jako Ladislav Sutnar. Jeho Venuše jsou spojeny s pin-up girls z reklamy, ale pop art a Sutnar je používají v úplně jiném významu,“ upozorňuje Knobloch. „Popartisté kritizovali komerční kulturu, Sutnar nikoli. Využil ji ke zvýraznění civilizační utopie, které věřil. Věřil v lepší a šťastnější budoucnost. Joy-Art je vlastně vtipnou parafrází pop artu.“

Malířem ve špatnou dobu

Stejného věhlasu ale zdaleka nedosáhl. Konkurenci mediálně úspěšné generace popartových malířů vidí Iva Knobloch jako jeden z důvodů, proč Sutnarova malířstká tvorba zůstala ve své době bez většího povšimnutí. K malování si prý chodil odpočinout poté, kdy byl v roce 1961 penzionován a rozešel se s designérskou tvorbou.

Sutnar přispěl do dějin produktového a grafického designu mnoha ikonickými díly a to, že byl zapsán jako designér, bylo pro něho jako malíře vlastně překážkou. Zvláště když malovat začal až ve svých 65 letech. „Navíc jeho obrazy byly těžko zařaditelné, těžko se k nim hledal přístup,“ dodává Knobloch.

Věří ale, že dnešní divák k nim svou cestu najde. „Dokážeme snadněji číst bezprostřední obsah, který Sutnar do obrazů vtělil. Neporovnáváme je s tím, co bylo v 60. letech na newyorské scéně dominantí, a dokážeme intenzivně vnímat, co v obrazech je,“ domnívá se.

Sutnarova díla jsou v Galerii Rudolfinum k vidění do 18. září. Výstavu provází vydání monografie Ladislav Sutnar: Americké Venuše (U.S.Venus) a publikace Sutnar v textech.

  • Ladislav Sutnar / Americké Venuše autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2679/267813.jpg
  • Ladislav Sutnar / Americké Venuše zdroj: Galerie Rudolfinum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2679/267817.jpg
  • Ladislav Sutnar / Americké Venuše autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2679/267814.jpg
  • Ladislav Sutnar / Americké Venuše autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2679/267812.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...