Slapstick Sonata, poetická klauniáda

Už i v Čechách jsme si pomalu zvykli na to, že se pod názvem nový cirkus neskrývá manéž, klauni, akrobati a exotická zvířata. Dechberoucí akrobacie v tomto ojedinělém žánru sice velký podíl má, jeho nedílnou složkou je však i herectví, tanec a základním kamenem všeho je divadelní motiv. Velkou zásluhu na tom, že tento v zahraničí uznávaný fenomén mohlo objevit i české publikum, má Rostislav Novák a jeho skupina Cirk La Putyka. Právě on za zrodem novocirkusového prostředí v našich podmínkách stojí a právě on přináší na scénu další ojedinělý projekt, kterým je zbrusu nové představení Slapstick Sonata, jež mělo premiéru na pražské Nové scéně.

Jedinečnost díla nespočívá ani tak v nebezpečných akrobatických cvicích a artistických výkonech nabitých adrenalinem, byť ty jsou na velmi vysoké úrovni a i samy o sobě by nechávaly diváky v němém úžasu. Novák prezentuje nejen série dobře secvičených prvků, ale utváří z nich jevištní tvar, který promlouvá k divákům. Je to poetika vizuálního a fyzického divadla, která dodává představení ten správný šmrnc a kouzlo a řadí ho rázem o několik tříd výš, než kdyby šlo o pouhé, byť dokonale provedené sestavy cviků.

Celé představení v režii zkušeného finského režiséra Maksima Komarova stojí na schopnostech šestice členů souboru Cirk La Putyka (čtyři muži a dvě ženy), na jejich kočičí pružnosti, tvrdou dřinou vypracovaných svalech a nesmírné odvaze pouštět se do náročných, leckdy doslova životu nebezpečných extrémních variací. Každý z umělců je individualita, jsou rozdílně vysocí, mají jiné proporce, naprosto odlišný pohybový, herecký i taneční potenciál.

V některých číslech připomínají svými humornými nonsensy groteskní postavy z éry němého filmu, v jiných bezchybně žonglují, staví ze svých těl zvláštní živé konstrukce či omračují trampolínovými skoky, v nichž jako by popírali zemskou přitažlivost. Všichni bez výjimky jsou však skvělí a sympatičtí, již na začátku se jim podaří odbourat bariéru mezi jevištěm a divákem a vy brzy zjistíte, že nemůžete jinak, než si je zamilovat.

Potemnělá prostorná scéna vypadá trochu jako zkušebna, ve které se postupně roztáčí nonverbální kolotoč plný fantazie a humoru. Střídají se v něm momenty vtipné, poetické i napínavé. Nevěřili byste, jak nápaditá může být parodie na badmintonovou hru, kolik gagů se dá vymyslet s obyčejným kusem dlouhého dřevěného prkna či se štaflemi, nebo jak vtipné může být muzikantské duo, které vlastně vůbec nezačne hrát.

Cirk La Putyka
Zdroj: ČT24/Cirk La Putyka

Dojme vás křehkost baletky, která coby „provazochodkyně“ balancuje na špičkách na tenké hrazdě, budete obdivovat lehkost, s níž se umělci vypořádávají s tak těžkými silovými disciplínami, jako jsou strapsy, tkané popruhy visící ze stropu, na nichž se provádějí nejrůznější vzpory a stoje. V závěru pak budete s bušícím srdcem úlevně vydechovat po každém úspěšně dokončeném vzdušném saltu či skoku, při kterém se akrobatům na scéně podaří bezpečně dopadnout zpátky na cirkusovou houpačku, tzv. teeter board.

Na českou scénu tímto počinem přibylo neobyčejně podmanivé a nápadité dílo. Netradiční jevištní tvar, vodopád invence a geniálních nápadů, který zaručuje, že při jeho sledování nebudete vědět, kam se dívat dřív. Bravo!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...