Škvoreckého ceně zachutnalo Hřbitovní kvítí na smetaně

Vladimír Poštulka je mimo jiné autorem textu Sladkého mámení pro Helenu Vondráčkovou nebo hitu Pavla Bobka Veď mě dál, cesto má, porotci Ceny Josefa Škvoreckého jej ale ocenili jako literáta. Vítězství v devátém ročníku si zasloužil románem Hřbitovní kvítí na smetaně.

"Jsem rád, že Cenu Josefa Škvoreckého získal román, román o životě, soukromí a vzájemných vztazích. Je radost ho číst," uvedl Václav Krištof, tajemník poroty a zároveň předseda Společnosti Josefa Škvoreckého, která ocenění pro nelepší české prozaiky od roku 2006 uděluje.

Hřbitovní kvítí na smetaně
Zdroj: Dokořán

Hrdinou vítězného románu je kuchař a posléze textař Evžen. Kniha vypráví o jeho dětství a dospívání v hornické Ostravě 50. let přes bohémský život v Praze až po emigraci ve Francii a Švýcarsku. Poštulka se také v díle zajímá o osudy řady světových i českých spisovatelů. Knihu doplňuje o erotický život autorů a popis, jak moc se toto téma odráží v jejích dílech. Nechybí ani vzpomínky autora na jeho vlastní život, včetně kulinářských zážitků.

Poštulkovi je kuchyně blízká. Kulinářské publicistice se věnuje od začátku devadesátých let. Původně ale absolvoval FAMU, obor scenáristika a dramaturgie. V roce 1968 začal psát texty k písničkám, především pro divadlo Apollo a brněnské nebo ostravské zpěváky, později pro zpěváky divadla Semafor.

Jako spisovatel debutoval v roce 1979 novelou Nemluvme o tom. V roce 2004 vydal román Půdorys harému, v roce 2007 následovaly Dějiny pornografie v datech, o rok později román Blues pro Stalina.

Působil také v týdeníku Story, který založil společně s Halinou Pawlowskou; s Magdalenou Dietlovou stál u zrodu měsíčníku Xantypa.

Hřbitovní kvítí na smetaně
Zdroj: Dokořán

Ve finálovém výběru Poštulkův román soutěžil s šesti tituly, například s debutem Matěje Hořavy Pálenka - prózy z Banátu či s Beatnickou femme fatale, netradiční biografií básnířky Vladimíry Čerepkové od Alice Horáčkové. Obě byly nominované na ceny Magnesia Litera, Pálenka se stala objevem roku 2014.

Loni Cenu Josefa Škvoreckého získal Martin Reiner za biografický román o Ivanu Blatném. Předchozími laureáty byli: Jakuba Katalpa (Němci), Kateřina Tučková (Žítkovské bohyně), Martin Ryšavý (Vrač), Emil Hakl (Pravidla směšného chování), Tomáš Zmeškal (Milostný dopis klínovým písmem), Petra Hůlová (Stanice Tajga) a Jan Novák (Děda).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...