V Praze ve čtvrtek vystoupila britská kapela Skunk Anansie. Muzikanti v čele s charismatickou zpěvačkou Skin přijeli do Prahy oslavit pětadvacet let od vzniku skupiny. Koncert musel být pro obrovský zájem přesunut z menšího prostoru do sálu Fóra Karlín.
Skunk Anansie si v Praze užili sen každé kapely. Oslavili zde 25 let na scéně
Pražskému koncertu dominoval nezaměnitelný hlas i zjev zpěvačky Skin s jamajskými kořeny, která je tváří kapely Skunk Anansie už čtvrt století. Skupina vznikla v roce 1994 v Londýně.
„V podstatě jsme se jako kapela za těch dvacet pět let tolik nezměnili. Byli jsme nadšení do toho, co děláme, celkem dobře jsme hráli a byla tam ta energie, která nikdy neodešla. To zůstává stejné. Na druhou stranu jsme byli hrozně chudí a museli jsme v Londýně zkoušet a jíst na příšerných místech,“ vzpomíná kytarista Ace. „Ale to se také nezměnilo,“ dodává se smíchem bubeník Mark Richardson.
Už v devadesátých letech se kapele podařilo si zahrát třeba s Davidem Bowiem nebo U2. Skunk Anansie, což je v africkém a jamajském folkloru pavoučí muž, se vyšplhali vysoko. Po třech vydaných albech ale přišla krize a kapela se na osm let rozpadla.
„Myslím, že to mělo pozitivní vliv. Byli jsme hodně unavení, dělali jsme hrozně moc koncertů, neměli jsme žádné volno a začínali jsme být vyhořelí. Po rozpadu jsme začali dělat jiné věci, sólová alba, jiné kapely, produkování nahrávek. A když jsme se vrátili k sobě, tak jsme byli čerství, zůstali jsme přátelé a uměli jsme toho víc,“ uvažuje kytarista Ace.
Vracet se do větších klubů
Letos skupina vydala album největších hitů, které za uplynulé čtvrtstoletí složila, a podobně pojala i pražský koncert. Ten se měl původně konat v Lucerna Music Baru, pro obrovský zájem českého publika se však akce musela přesunout do většího Fóra Karlín.
„To je sen každé kapely, být stále populárnější na místech, kde už jste koncertovali, a vracet se pak do větších klubů,“ říká Mark Richardson.
Kromě ohlížení se zpět se ale muzikanti ze Skunk Anansie dívají i dopředu. Před týdnem zveřejnili nový videoklip What You Do For Love a příští rok by rádi představili novou desku.
Skunk Anansie je londýnská hudební skupina, kterou tvoří zpěvačka Skin (Deborah Dyer), Cass (Richard Lewis), Ace (Martin Kent) a Mark Richardson.
Mezi lety 1995 a 1999 kapela vydala několik úspěšných singlů, kterými si získala širokou pozornost: Little Baby Swastikkka, Selling Jesus, Weak, Hedonism (Just Because You Feel Good), I Can Dream a Charlie Big Potato. Všechny se objevily i na albu 25LIVE@25. Tři kritikou nadšeně přijatá alba z té doby – Paranoid & Sunburnt (1995), Stoosh (1996) a Post-Orgasmic Chill (1999) – byla výpovědí kapely, pro kterou neexistovala škatulka.
Předskakovali Therapy?, Bowiemu i U2, headlinovali na Glastonbury, vystoupili na třech koncertech v Jižní Africe, na pódiu se setkali s Lucianem Pavarottim na benefičním koncertu organizovaném dalajlámou. Po několikaleté pauze a mateřství Skin se skupina opět sešla ve studiu a natočila další tři alba Wonderlustre (2010), Black Traffic (2012) a Anarchytecture (2015).
„Rasismus pořád existuje, sexismus pořád existuje, homofobie pořád existuje a od chvíle, kdy se objevil Trump, probíhá válka,“ říká Skin. „Vývoj jde směrem dozadu a to my tolerovat nebudeme.“ Skin loni obdržela ocenění Inspirational Artist na Music Week Women In Music Awards.
Diskografie:
1995: Paranoid & Sunburnt
1996: Stoosh
1999: Post Orgasmic Chill
2009: Smashes & Trashes
2010: Wonderlustre
2012: Black Traffic
2016: Anarchytecture
2019: 25LIVE@25
Zdroj: Wikipedia, D Smack U Promotion