Peking - Dva tvůrci z Číny a dva z Čech se setkali v prostorách českého velvyslanectví v Pekingu. Společná výstava ukazuje propojení českého a čínského umění.
Setkání na konci léta. České a čínské umění rozmlouvají v Pekingu
Vystaveny jsou třeba šperky z nefritu, typicky čínského kamene, který však tentokrát vyřezala ruka českého sochaře Pavla Opočenského. Další autor, mistr tušové malby Wu Yi, se netají zájmem o vše české. V Praze již vystavoval v galerii Václava Špály a o svém českém pobytu vydal knihu. Jeho oblíbencem je mimo jiné Milan Kundera. „Představuje pro mne exotické myšlení a chování, tolik jiné než to čínské,“ říká Wu Yi.
I další obrazy jsou provedeny v čínské tuši, tentokrát však pocházejí z ateliéru českého malíře a sinologa Jiřího Straky, který v Pekingu tvoří dlouhodobě. „Je to zvláštní kombinace inspirovaná jednak evropským renesančním ornamentem, jednak malbou na krkonošských skříních,“ popisuje Straka. Absurdita z literární tvorby pražského rodáka Franze Kafky je pak blízká čtvrtému umělci, úspěšnému čínskému sochaři Yu Fanovi.
Výstava Setkání na konci léta je současným dialogem českých a čínských umělců. Provázanost českého a čínského umění je však mnohem starší, například Národní galerie v Praze vlastní po Číně druhou největší světovou sbírku malby mistra Šanghajské školy Čchi Paj-Še (1864–1957). Ani čeští umělci nejsou v Číně neznámí. „Většina vzdělaných Číňanů, která má vztah k umění a literatuře, zná Kafku, Hrabala, naše filmy z šedesátých let nebo naši hudbu,“ připomíná český velvyslanec Libor Sečka.