Sally Rooneyová rozumí smutku mladých lidí ve své bublině

3 minuty
Sally Rooneyová rozumí smutku své generace
Zdroj: ČT24

Irská spisovatelka Sally Rooneyová platí za jeden z největších literárních objevů posledních let. Ve svých románech, včetně toho nejnovějšího, rozebírá zejména vztahy a problémy třicátníků. Proto bývá označována za „hlas generace mileniálů“.

Sally Rooneyová píše o strastech smutných mladých lidí toužících po lásce. Vyjadřuje tak podle mnohých pocity jedné generace. „Je to portrét určité bubliny a hlavní literární síla Sally Rooneyové spočívá ve věrnosti tohoto portrétu. O lidech tohohle ražení ve své generaci dokáže psát opravdu přesvědčivě a dokáže vám je představit tak, abyste si je plasticky dokázali představit sami,“ podotýká nakladatelský redaktor Petr Onufer.

Někteří čtenáři a kritici skloňují její jméno vedle Jamese Joyce. Přezdívá se jí také Jane Austenová prekariátu nebo Salinger snapshotové generace. Jiní by ji zase zařadili jen do červené knihovny. „Některá její témata rezonují s tím, co dneska frčí v intelektuálním, akademickém světě. Sally Rooneyová si z dnešního mainstreamového pohledu myslí ty věci dobře, proto je tak populární,“ podotýká Onufer.

Ústředním tématem románů irské autorky jsou hlavně vztahy. Milostné peripetie však vypráví vždy v pečlivě vybraných společensko-politických kulisách. Coby marxistka pak Rooneyová propojuje lidskou intimitu a problematiku společenských tříd. „Myslím, že snažit se co nejblíže pozorovat intimní vztahy znamená také sledovat struktury, které tyto vztahy umožňují a limitují jejich možnosti,“ říká.

Spisovatelka, kterou požírá úspěch?

Do příběhů také zasazuje autobiografické prvky. Frances, hlavní hrdinka její románové prvotiny, je ambiciózní mladá spisovatelka. Postava Connella v jejím nejúspěšnějším románu Normální lidi se zase hlásí k marxismu. V této lince pokračuje spisovatelka i v nejnovější knize Kdepak jsi, krásný světe. Čtyřlístek hrdinů je pořád ještě mladý, ale už je dohání realita života.

Jednou z postav novinky – k mání je i v českém překladu – je literátka, která se psychicky zhroutí. „Je samozřejmě ráda za svůj literární úspěch, ale zároveň ji ten úspěch požírá – to je do jisté míry Sally Rooneyová. S touhle myšlenkou si pohrává, trochu ji ironizuje, své čtenáře napíná: 'Jsem to já? Nejsem to já?',“ míní Onufer.

Podle prvních dvou románů Rooneyové vznikly i stejnojmenné seriálové adaptace – Rozhovory s přáteli a Normální lidi. Na druhém ze seriálů se spisovatelka podílela i scenáristicky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...