Moskva – Tzv. Fabergého vejce, vyrobená na přelomu devatenáctého a dvacátého století v carském Rusku, patří k nejvzácnějším klenotům na světě. Většina z nich skončila v soukromých sbírkách mimo ruské území a Rusové se je dnes snaží získat zpět. Spoléhají přitom na bohaté podnikatele, kteří si mohou dovolit vzácná díla koupit.
Na začátku bylo vejce s kuřetem dohromady. Car Alexandr III. ho daroval své ženě, carevně Marii. Zřejmě netušil, že malé vejce bude jednou velkým uměleckým dílem. Zlaté klenoty ve tvaru vejce zdobené šperky vyrobil ve své petrohradské klenotnické dílně Carl Peter Fabergé, potomek německých uprchlíků. Byla to náročná, komplikovaná a precizní práce, trvala až rok. „Každý drobný detail si vyžadoval pozornost. Uvnitř vejce bylo ještě překvapení, to se muselo rovněž zhotovit samostatně,“ upozorňuje Alexej Pomigalov.
První vejce vzniklo v roce 1885 a poslední 1917. Car ho ovšem už nepřevzal, protože bolševici v čele s Leninem ho i s rodinou popravili. Celkem bylo vyrobeno odhadem 50 vajec. Dochovalo se jich 42. Skvosty petrohradských zlatníků bolševici ukradli a částečně rozprodali. V Rusku je dnes vajec devatenáct, deset v klenotnici v Kremlu a devět v soukromé sbírce v Petrohradu. Zbytek zůstává v zahraničí, například ve sbírkách britské královské rodiny či amerických miliardářů.
Ruští oligarchové vyhledávají vejce na aukcích a snaží se je získat. „To, že lidé vkládají vlastní peníze a prostředky do obnovení památníků a vzniku fantastických soukromých sbírek, přičemž je může vidět i široká veřejnost, považuji za znak obrození Ruska,“ podotkl ruský ministr kultury Vladimír Medinskij.
Ruský podnikatel, miliardář Viktor Vekselberg, čtvrtý nejbohatší Rus, koupil před deseti lety kolekci vajec z majetku rodiny amerického tiskového magnáta Forbese odhadem za 120 milionů dolarů. „Po více než deseti letech práce můžeme naší zemi dát muzeum,“ pochlubil se Vekselberg, majitel umělecké sbírky. Muzeum nabízí 4 tisíce děl, především z klenotnických a zlatnických dílen a z carské porcelánky, největším lákadlem ale zůstávají carská vejce. Zatím jich je devět, jejich počet by se ovšem měl v brzké době údajně zvýšit.
Původní Fabergého rodina se po bolševické revoluci v roce 1917 rozptýlila po světě. Vnuci zakladatele firmy, kteří v Paříži založili novou firmu Fabergé, po druhé světové válce zjistili, že jistý americký podnikatel prodává parfém pod jejich rodinným jménem. Rozjeli soudní při, ale došly jim peníze, a tak svá práva na rodové jméno postoupili v roce 1951 za 25.000 dolarů jisté americké firmě. Značka Fabergé pak měla postupně mnoho majitelů, až byla v roce 1989 za 1,55 miliardy dolarů prodána společnosti Unilever.
Původní firmu Fabergé založil v roce 1842 ruský klenotník Gustav Fabergé, jehož syn Peter Carl Fabergé se proslavil klenotnickými vajíčky pro rodiny ruských carů. Poslední výtvor z jeho dílny zhotovený před revolucí v Rusku bylo vojenské vejce z oceli, protože drahokamy a drahé kovy nebyly k mání.
Peter Carl Fabergé se stal v roce 1885 dvorním klenotníkem cara Alexandra III. a ještě týž rok mu car dal za úkol vytvořit k Velikonocům neobyčejné vajíčko pro carevnu. Klenotník úkol splnil s fantazií: uvnitř zlatého emailovaného vejce seděla na vejcích maličká slepička. Dárek carskou choť Marii Fjodorovnu tak nadchl, že od té doby dostávali členové carské rodiny podobné klenoty každý rok o Velikonocích až do roku 1916.
K nejcennějším ve sbírce patří Korunovační vejce, jehož cenu aukční síň Sotheby's zhodnotila na 24 milionů amerických dolarů. V nitru vejce, které daroval Mikuláš II. v roce 1897 své manželce Alexandře, ukryl Fabergé miniaturu kočáru užitého při korunovaci. Pracoval na něm 15 měsíců a při jeho zdobení se inspiroval carským korunovačním pláštěm, který je ještě nyní vystavován v Kremlu. Podle Gézy von Habsburga, který je považován za experta na Fabergého výtvory, se chodil na kočár pořád dívat, aby byla miniatura věrná. Kola vozu jsou z platiny, okna z horského křišťálu a dveře lze otvírat.
Fabergého klenotnická vejce byla kdysi synonymem bohatství ruských carů. Vznik těchto klenotů souvisí s tradicí ruské pravoslavné církve - zdobením vajíček na Velikonoce, kdy se jimi Rusové navzájem obdarovávají a vyměňují si tři polibky.
